30 Cdo 422/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Karla Podolky ve věci péče o nezletilého A. Š., zastoupeného Okresním úřadem v S. jako opatrovníkem, syna P. M., nyní K. a A. Š., o nařízení ústavní výchovy, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 13 P 296/2001, o dovolání Pavlíny Mikové proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. srpna 2001, č. j. 18 Co 397/2001, t a k t o :
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Plzni, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 22. srpna 2001, č. j. 18 Co 397/2001-29, potvrdil ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 5. 2001, č. j. 13 Nc 21/2001-16, kterým byla nařízena ústavní výchova nezletilého A. Š.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu napadla matka nezletilého dovoláním, které vzala zpět podáním do protokolu sepsaného u Okresního soudu v Sokolově dne 21. 1. 2002.
Na základě uvedeného procesního úkonu matky nezletilého Nejvyšší soud, jako soud dovolací, řízení o dovolání zastavil podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), podle kterého vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 písm. c/ OSŘ, neboť řízení bylo zastaveno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2002
JUDr. František Duchoň, v. r.
předseda senátu