Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 426/2015

ze dne 2015-03-19
ECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.426.2015.1

30 Cdo 426/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice - Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o zaplacení 15.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 77/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2014, č. j. 22 Co 81/2014-26,

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Předmětem řízení je zaplacení částky 15.000,- Kč jako náhrady újmy způsobené žalobci postupem stavebního úřadu.

Odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I.), kterým byla pro vady odmítnuta žaloba ze dne 29. 5. 2012 a o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v celém jeho rozsahu dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1.

1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné. V projednávané věci je nepochybné, že napadeným usnesením odvolacího soudu bylo ve smyslu § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, přičemž se současně nejedná o nárok ze spotřebitelské smlouvy, pracovněprávního vztahu či o věc uvedenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. (ve znění do 31. 12. 2013), a ani napadené usnesení nepatří mezi rozhodnutí vyjmenovaná v ustanovení § 238a o.

s. ř. Za tohoto stavu se již odvolací soud nezabýval tím, že žalobce nesplňuje podmínku povinného zastoupení advokátem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.)

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. března 2015

JUDr. Pavel Simon předseda senátu