30 Cdo 4348/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem
Bičákem v právní věci žalobce F. F., proti žalovanému Magistrátu města Karviné,
se sídlem v Karviné, Fryštátská 72/1, o zaplacení částky 1 000 000 Kč, vedené u
Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 18 C 217/2015, o dovolání žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2016, č. j. 57 Co 225/2016-25,
Dovolací řízení se zastavuje.
Předmětem řízení bylo na zaplacení částky 1 000 000 Kč, které se žalobce
domáhal jako náhrady škody, která mu měla vzniknout z různých skutečností
(nucený prodej domu, exekuce na důchod, vypálení domu).
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 4. 2016, č. j. 57 Co 225/2016-25,
potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh žalobce na
ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 12. 2015, č. j. 57 Co 698/2015-10, kterým
odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby).
Podle odvolacího soudu z žalobcových tvrzení nelze dovodit logický základ jím
uplatňovaného nároku, tedy alespoň minimum pro to, aby bylo možno uvažovat o
možné úspěšnosti žaloby. O závěru, že žalobce zjevně bezúspěsně uplatňuje své
právo, svědčí i to, že žalobce podává velké množství obdobných žalob i zjevně
nepřiměřená požadovaná částka.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 13. 6. 2016 včasné dovolání,
ve kterém zároveň opětovně požádal o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 14. 12. 2016, č. j. 30 Cdo 4348/2016-40, doručeným žalobci dne
22. 12. 2016, Nejvyšší soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení
tohoto usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že
předloží Nejvyššímu soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím
řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že sám má odpovídající
právnické vzdělání. Současně soud vyzval žalobce, aby v případě, že si zvolí
advokáta, tento již podané dovolání v uvedené lhůtě také podepsal, vlastnoručně
podepsaným podáním se s ním ztotožnil nebo je nahradil podáním vlastním s tím,
že nebude-li ve stanovené lhůtě odstraněn nedostatek povinného zastoupení,
Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval svým přípisem ze dne 3. 1. 2017, ve kterém
opětovně požádal o ustanovení zástupce pro řízení, nedostatek zastoupení však
neodstranil. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II
bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem,
jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele
nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání
dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného
zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen. Vzhledem k tomu, že dovolatel v rámci dovolání v řízení o ustanovení zástupce
opětovně požádal o ustanovení zástupce, jeví se jako nadbytečné, aby o
ustanovení zástupce pro dovolací řízení rozhodoval soud prvního stupně za
situace, kdy s ohledem na důvod zamítnutí původní žádosti nelze ani nyní
očekávat jiné rozhodnutí. Nejvyšší soud za přiměřeného užití usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná
na www.nsoud.cz) sám posoudil žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací
řízení. V usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, velký senát
občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu uvedl, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám
odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl
(ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení
zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé,
pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta
pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo
Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání
účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické
vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením
soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o
dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto
zástupce dovolateli sám ustanoví. 3) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání
účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické
vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením
soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o
dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny
předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím
řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto
nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241
a § 241b odst. 2 o. s. ř.). Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem
osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na
jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O
tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit
(odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení
zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví
mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů
(odstavec 2). Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Nejvyšší soud považuje za správný závěr odvolacího soudu, že vzhledem k absenci
vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno
alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce (při
daném stavu řízení) za zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o svévolné
nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem
prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná)
hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím
podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě
bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v
odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním
předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu.
Uvedený závěr vyplývá již
ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem
odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné
právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být
vyhověno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo
987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle
§ 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad
advokátů podle § 30 o. s. ř. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci
advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek
povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104
odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.