30 Cdo 4402/2018-206
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem
v právní věci žalobce F. F., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované
České republice – Krajskému soudu v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Havlíkovo
nábřeží 1835/34, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.
zn. 37 C 67/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 18. 7. 2018, č. j. 71 Co 221/2018-192, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení
Okresního soudu v Ostravě jako soudu prvního stupně ze dne 22. 5. 2018, č. j.
37 C 67/2015-180, kterým soud zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2017, č. j. 71 Co 324/2015-127 a řízení
o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků ze dne 16. 4. 2018.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 22. 10.
2018, které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem
tohoto dovolacího řízení.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 12. 2018 (doručeným žalobci dne 27. 12.
2018), č. j. 30 Cdo 4402/2018-198, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku
za dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do
15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací
řízení zastaveno.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl.
II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 22. 10. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní
poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o
soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních
poplatků 4 000 Kč.
Soudy obou stupňů konstatovaly, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť
jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, a z tohoto důvodu mu taktéž
neustanovily právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (srov.
usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2017, č. j. 37 C 67/2015-139, a
usnesení soudu odvolacího ze dne 22. 1. 2018, č. j. 71 Co 364/2017-156).
Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k
tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2018, Nejvyšší soud
řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle ustanovení § 9 odst.
1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Nejvyšší soud nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků za
dovolací řízení, neboť soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje
podmínky pro osvobození od soudních poplatků, posoudily ve výše uvedených
rozhodnutích a jejich naplnění neshledaly, tudíž by rozhodnutí o jeho žádosti
bylo pouze formální.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák předseda senátu