Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 4743/2009

ze dne 2009-11-20
ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.4743.2009.1

30 Cdo 4743/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně D. K., proti žalovanému M. Š., zastoupenému advokátem, o určení otcovství a úpravu poměrů k nezletilé B. K., zastoupené opatrovníkem Městským úřadem v M., vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp.zn. 11 C 164/2008, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. května 2009, č.j. 22 Co 195/2009-80,

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) :

Dovolání proti v záhlaví citovanému usnesení Krajského soudu v Praze, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 4. března 2009, č.j. 11 C 164/2008-70, jímž okresní soud neprominul žalovanému zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku téhož okresního soudu ze dne 16. prosince 2008, č.j. 11 C 164/2008-56, není přípustné. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř. není dána, neboť toto ustanovení upravuje přípustnost dovolání proti rozhodnutí ve věci samé; rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, resp. rozhodnuto o tom, že se žalovanému zmeškání lhůty k podání odvolání proti cit. rozsudku okresního soudu nepromíjí, však není rozhodnutím ve věci samé, nýbrž jde o rozhodnutí procesní povahy (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2007, sp. zn. 22 Cdo 1469/2007 nebo ze dne 11. září 2008, sp. zn. 30 Cdo 3467/2008, in www.nsoud.cz). Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238 a § 238a o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 239 odst. 1, 2 a 3 o.s.ř., neboť nejde ani

o jeden z případů v těchto ustanoveních předvídaných.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti výroku usnesení odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž se mohl dále věcí zabývat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 o.s.ř., když žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobkyni v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2009

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu