30 Cdo 480/2024-156
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 46 C 186/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2022, č. j. 53 Co 79/2022-64, t a k t o:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se dovoláním ze dne 14. 6. 2021 domáhal zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j. 53 Co 101/2021-31, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 2. 2021, č. j. 46 C 186/2020-17, jímž nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků, a dovoláním ze dne 26. 10. 2021 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2021, č. j. 53 Co 256/2021-48, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21.
6. 2021, č. j. 46 C 186/2020-39, jímž bylo řízení zastaveno. Současně v dovolání žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 11. 2021, č. j. 46 C 186/2020-54, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání žalobce ze dne 14. 6. 2021, směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j. 53 Co 101/2021-31 (výrok I), neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání žalobce ze dne 14.
6. 2021, směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, č. j. 53 Co 101/2021-31 (výrok II), nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro řízení o dovolání žalobce ze dne 26. 10. 2021, směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2021, č. j. 53 Co 256/2021-48 (výrok III) a neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání žalobce ze dne 26. 10. 2021, směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2021, č. j. 53 Co 256/2021-48 (výrok IV).
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 9. 3. 2022, č. j. 53
Co 79/2022-64, odmítl odvolání žalobce (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb. a čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání žalobce není objektivně přípustné podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř., v rozsahu, v němž směřuje proti výroku I usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání žalobce odmítnuto, neboť v souladu s § 229 odst. 4 o. s. ř. je proti tomuto usnesení přípustná žaloba pro zmatečnost.
Dovolání žalobce je dále objektivně nepřípustné i v rozsahu, v němž směřuje
proti výroku II napadeného rozhodnutí, neboť podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se nákladů řízení. Z výše uvedených důvodů dovolací soud postupoval podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání jako objektivně nepřípustné odmítl. Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř. a § 241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 3. 2024
Mgr. Vít Bičák předseda senátu