30 Cdo 4812/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobkyně G. V., zastoupené JUDr. Michaelou Šubrtovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá 16, proti žalované Uniland s. r. o., se sídlem v Praze 3, Chlumova 260/23, identifikační číslo osoby 241 46 986, zastoupené Mgr. Pavlem Říčkou, advokátem se sídlem v Praze 10, Litevská 8/1174, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Praha východ pod sp. zn. 5 C 322/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. července 2015, č. j. 29 Co 302/2015-71, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobkyně (dále již „dovolatelka“) proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“) neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř., neboť dovolatelka v něm nevymezila, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, což je nezbytnou podmínkou jeho projednatelnosti. Dovolání musí být formulováno tak, aby z něj bylo patrné, které z hledisek vyjmenovaných v § 237 o. s. ř. má dovolatel za splněné, když pouhá právní polemika s odvolacím soudem nenaplňuje zákonem stanovené vymezení předpokladu přípustnosti. Ani uvedení (jako se tomu stalo v tomto případě), že „dovolání je přípustné z toho důvodu, že posuzovaná věc by měla být dovolacím soudem vyřešena jinak“, aniž by dovolatelka takovou právní otázku formulovala, vymezila její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvedla, pro jaké důvody by měla být tato otázka dovolacím soudem posouzena jinak, podmínku právně relevantního vymezení předpokladu přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. nesplňuje. Jelikož dovolání postrádá obligatorní náležitost (vymezení předpokladu přípustnosti dovolání) a uvedený nedostatek nebyl v průběhu dovolací lhůty odstraněn (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat a dovolání věcně projednat. Nejvyšší soud proto dovolání (předsedou senátu podle § 243f odst. 2 o. s. ř.) podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. března 2016
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu