30 Cdo 4849/2015
U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Pavlíkem ve věci žalobce R. E., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o odškodnění nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 241/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2015, č.j. 69 Co 42/2015-57, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. dubna 2015, č.j. 69 Co 42/2015-57, potvrdil podle § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 21. listopadu 2014, č.j. 15 C 241/2014-35, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však podáním ze dne 13. října 2015 vzal zpět. Podle ustanovení § 243c odst. 3 věta druhá o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014. S ohledem na uvedený procesní úkon dovolatele, jímž vzal dovolání podané v této věci zpět, Nejvyšší soud dovolací řízení s přihlédnutím k ustanovení § 243f odst. 2 o.s.ř. zastavil. U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení § 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2015
JUDr. Pavel P a v l í k předseda senátu