U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 639 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 151/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2016, č. j. 11 Co 422/2016-34, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 16. 9. 2016, č. j. 25 C 151/2016-25, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 35), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 24. 4. 2017, č. j. 25 C 151/2016-61, které bylo žalobci řádně doručeno dne 26. 4. 2017, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2016, č. j. 11 Co 422/2016-34, zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně žalobce poučil, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce na uvedenou výzvu reagoval podáním ze dne 26. 4. 2017 (č. l. 62), v němž požádal, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 15. 5. 2017, č. j. 25 C 151/2016-71, tak, že žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 21. 6. 2017, č. j. 11 Co 214/2017-77, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 30.
1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4870/2017.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 30. ledna 2018
JUDr. Pavel Simon předseda senátu