U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v
právní věci žalobkyně MN ENGINEERING GmbH., se sídlem Spolková republika
Německo, Flőrsheim, Frankfurter Strasse 25, zastoupené JUDr. Jiřím Vlčkem,
advokátem se sídlem v Praze 4, Severovýchodní II/12, proti žalované České
republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16,
jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze
2, Rašínovo nábřeží 42, o zaplacení částky 85.315, - EUR, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 191/2013, o dovolání žalobkyně proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2015, č. j. 19 Co
183/2015-111, takto:
I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í
(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) napadla dovoláním v záhlaví označený
rozsudek Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), kterým byl
potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. ledna 2015, č. j. 12 C
191/2013-4 (jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 85.315,- EUR, a
rozhodnuto o náhradě nákladů řízení), a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího
řízení. Napadený rozsudek odvolacího soudu byl doručen (do vlastních rukou) advokátu
dovolatelky (v pondělí) dne 10. září 2015, a to provozovatelem poštovních
služeb, přičemž (dvouměsíční) lhůta pro podání dovolání ve smyslu § 240 odst. 1
o. s. ř. jí skončila (v úterý) dne 10. listopadu 2015. Podala-li dovolatelka
dovolání až (v pondělí) dne 16. listopadu 2015, učinila tak po uplynutí zákonem
stanovené dvouměsíční lhůty, tedy opožděně. Okolnost, že rozsudek odvolacího
soudu byl doručen advokátu dovolatelky prostřednictvím provozovatele poštovních
služeb je pro závěr o opožděnosti podaného dovolání bezvýznamná. Nejvyšší soud
totiž konstantně zaujímá právní názor, že účinky řádného doručení písemnosti
soudem nastávají i v případě, kdy je písemnost doručována prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb a adresát tuto písemnost převezme, ač správně
má být písemnost doručována do datové schránky adresáta (rozsudek Nejvyššího
soudu ze dne 27. března 2013, sp. zn. 23 Cdo 2425/2011, in http//:nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že dovolatelka sama nezpochybňuje, že předmětné rozhodnutí jí
bylo (prostřednictvím jejího advokáta) doručeno, respektive že si je její
advokát JUDr. J. V. osobně převzal v provozovně provozovatele poštovních
služeb, a že tedy měla možnost se s ním seznámit a zvolit další procesní
postup, byla materiální funkce doručení, tj. možnost seznámení se s obsahem
listiny v souzené věci naplněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. 21 Cdo 3489/2012, in tamtéž). Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně – protože tak v rozporu s ustanoveními §
241b odst. 1 a § 208 odst. 1 o. s. ř. neučinil soud prvního stupně – podle §
243c odst. 3 věty první (ve spojení s § 243f odst. 2, § 218a) o. s. ř. odmítl
jako opožděné. O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243c odst. 3
věty první, § 224 odst. 1, § 151 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal
dovolatelku, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení
vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo
sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem),
přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu
hotových výdajů podle § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI. zákona č. 139/2015 Sb.) ve
výši 300,-Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální
náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151
odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.