U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou psychickou a zdravotní újmu ve výši 2 122 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 96/2017 - 65, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2017, č. j. 51 Co 262/2017 - 73, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 6. 2017, č. j. 21 C 96/2017 – 65. Jelikož nebyl žalobce při podání dovolání zastoupen, vyzval jej soud usnesením ze dne 21. 9. 2017, č. j. 21 C 96/2017 – 78, aby odstranil vady dovolání ve smyslu § 237 a násl. o. s. ř. (obsahové náležitosti) a podle § 241 o. s. ř. (nedostatek povinného zastoupení). Žalobce reagoval přípisem, kterým znovu požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se pak podává závěr, podle něhož v případě, že po pravomocném zamítnutí návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků nedojde ke změně poměrů, soud zastaví řízení o dalším návrhu téhož účastníka na přiznání osvobození od soudních poplatků pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a a § 167 odst. 2 o. s. ř.). Uvedený závěr platí obdobně i pro dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jelikož soud může zástupce ustanovit jen tomu účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 30 o. s. ř.). Pro zajištění ochrany procesních práv žalobce zvážil Nejvyšší soud podané dovolání žalobce i ve světle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, a došel k závěru, že od posledního pravomocného rozhodnutí o žalobcově žádosti o ustanovení zástupce nedošlo k žádné změně poměrů žalobce (žalobce je netvrdí ani nedokazuje) a s ohledem na obsah spisu, z tvrzení žalobce či ze skutečností soudu známých z úřední činnosti je zřejmé, že žalobce nemůže mít ve věci úspěch a jedná se v daném případě o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Z toho důvodu žalobci zástupce pro dovolací řízení neustanovil. Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolací soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 11. 2017
JUDr. František Ištvánek předseda senátu