30 Cdo 533/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Simona ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 10 000 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 275/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2015, č. j. 29 Co 95/2015 – 166,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 238 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 [viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. (dále jen o. s. ř.)] odmítl jako nepřípustné, neboť dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, v níž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. S ohledem na zcela neurčitý obsah podání žalobce datovaného 4. 6. 2014, kterým bylo řízení zahájeno, nelze ani dojít k závěru, že by zde mohla být dána překážka ve smyslu § 230 odst. 3 o. s. ř. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 4. 2016
JUDr. František Ištvánek předseda senátu