30 Cdo 5375/2017-162
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 72/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2016, č. j. 15 Co 281/2016-114, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 6. 9. 2016, č. j. 15 Co 281/2016-114, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 26. 2. 2016, č. j. 15 C 72/2015-99, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím (výrok I odvolacího soudu) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II odvolacího soudu). Proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu (č. j. 15 Co 281/2016-114) podala žalobkyně dovolání ze dne 16.
9. 2016 (č. l. 117), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyla žalobkyně zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně současně v dovolání mimo jiné požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o žádosti žalobkyně rozhodl usnesením ze dne 19. 12. 2016, č. j. 15 C 72/2015-148, tak, že zamítl její návrh ze dne 6. 10. 2016 na spojení řízení o žádostech o ustanovení zástupce pro dovolání u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 72/2015 a sp. zn. 15 C 31/2012 (výrok I) a dále rozhodl, že se její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o mimořádných opravných prostředcích zamítá (výrok II).
Odvolací soud usnesením ze dne 6. 4. 2017, č. j. 15 Co 163/2017-154, usnesení soudu prvního stupně v (odvoláním) napadeném výroku (II) potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu (č. j. 15 Co 163/2017-154) podala žalobkyně dovolání ze dne 21. 6. 2017 (č. l. 157), při jehož podání nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně současně v dovolání požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 20. 4. 2017, č. j.
15 C 72/2015-156, které bylo žalobkyni doručeno dne 2. 5. 2017, soud prvního stupně vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 6. 4. 2017, č. j. 15 Co 163/2017-154. Současně žalobkyni poučil, že nebude-li do 60 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. K žalobkyní podanému dovolání (proti usnesení odvolacího soudu č. j.
15 Co 163/2017-154) Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil usnesením ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5376/2017. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s.
ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, ačkoliv vzhledem k výzvě soudu prvního stupně (srov. usnesení ze dne 20. 4. 2017, č. j. 15 C 72/2015-156) si musela být vědoma toho, že při podání dovolání musí být zastoupena advokátem (srov. § 241 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, nebylo třeba rozhodovat o návrhu na odklad (vykonatelnosti) a právní moci napadeného rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 21. února 2018
JUDr. Pavel Simon předseda senátu