30 Cdo 5404/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem ve věci žalobce R. E., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 5 232 EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 228/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2015, č. j. 68 Co 285/2015-263, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 11. 3. 2015, č. j. 22 C 228/2013-251, zamítl žalobu na zaplacení částky 5 232 EUR (výrok I) a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení 900 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném rozsudku výrokem I rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Výrokem II rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 300 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu č. j. 68 Co 285/2015-263 podal žalobce dovolání (č. l. 266), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce v dovolání současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (č. l. 266).
Žádost žalobce o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení byla zamítnuta (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 2. 2016, č. j. 22 C 228/2013-273, a usnesení odvolacího soudu ze dne 1. 8. 2016, č. j. 68 Co 119/2016-280). Uvedená usnesení nabyla právní moci dne 22. 8. 2016. Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 9. 2016, č. j. 22 C 228/2013-283, které bylo žalobci doručeno dne 6. 10. 2016, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 19.
10. 2015, č. j. 68 Co 285/2015-263, a současně žalobce poučil, že nebude-li do deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Žalobce při podání dovolání (č. l. 266) proti napadenému rozsudku odvolacího soudu nebyl zastoupen advokátem nebo notářem a neprokázal ani, že je osobou s právnickým vzděláním. Žalobce před uplynutím dovolací lhůty požádal, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (č. l. 266). Dvouměsíční lhůta ke splnění podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. tedy žalobci začala znovu běžet až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (srov. § 241b odst. 3 o. s. ř.). O žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení bylo rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 1.
8. 2016, č. j. 68 Co 119/2016-280, které bylo žalobci doručeno dne 22. 8. 2016, a které téhož dne nabylo právní moci. Žalobce ve dvouměsíční lhůtě od právní moci tohoto usnesení (poslední den lhůty 24. 10. 2016), a ostatně ani později, nesplnil podmínku stanovenou v § 241 o. s. ř., a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 20. prosince 2016
JUDr. Pavel Simon předseda senátu