30 Cdo 5967/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem ve věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 75 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 187/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2015, č. j. 17 Co 325/2015-10, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 31. 8. 2015, č. j. 17 Co 325/2015-10, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 21. 7. 2015, č. j. 10 C 187/2015-5, kterým byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně (č. j. 10 C 187/2015-5) ve spojení s usnesením soudu odvolacího (č. j. 17 Co 325/2015-10) podal žalobce dovolání ze dne 9. 9. 2015 (č. l. 12), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce v dovolání současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl zamítnut (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. 1. 2016, č. j. 10 C 187/2015-19, a usnesení odvolacího soudu ze dne 29. 2. 2016, č. j. 17 Co 59/2016-23). Uvedená usnesení nabyla právní moci dne 19. 4. 2016. Soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 11. 2016, č. j. 10 C 187/2015-29, které bylo žalobci doručeno dne 18. 11. 2016, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 31.
8. 2015, č. j. 17 Co 325/2015-10, a současně žalobce poučil, že nebude-li do patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na výše uvedenou výzvu reagoval žalobce podáními ze dne 18. 11. 2016, ve kterých opět požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (srov. č. l. 30 a 31). Dále uvedl „na zaplacení advokáta nemám – požaduji přiznat bezplatnou právní pomoc pro zpracování a podání dovolání“ (srov. č. l.
30).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Žalobce při podání dovolání ze dne 9. 9. 2015 (č. l. 12) proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 17 Co 325/2015-10) nebyl zastoupen advokátem nebo notářem a neprokázal ani, že je osobou s právnickým vzděláním. Žalobce před uplynutím dovolací lhůty požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (č. l. 12). Dvouměsíční lhůta ke splnění podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. tedy žalobci začala znovu běžet až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (srov. § 241b odst. 3 o.
s. ř.). O žádosti žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení bylo rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 2. 2016, č. j. 17 Co 59/2016-23, které bylo žalobci doručeno dne 19. 4. 2016, a které téhož dne nabylo právní moci. Žalobce ve dvouměsíční lhůtě od právní moci tohoto usnesení (poslední den lhůty 20. 6. 2016), a ostatně ani později, nesplnil podmínku stanovenou v § 241 o. s. ř., a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o.
s. ř. a řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Pavel Simon předseda senátu