U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobců a) L. R., a b) T. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o omluvu, náhradu majetkové a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 139/2016, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2017, č. j. 28 Co 204/2017-128, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 23. 1. 2017, č. j. 11 C 139/2016-97, kterým bylo zastaveno řízení.
Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání (na č. l. 133), při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem a ani nedoložili, že mají sami odpovídající právnické vzdělání. Žalobci současně v podaném dovolání požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Řízení o výše uvedeném návrhu žalobců bylo zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 18. 9. 2017, č. j. 11 C 139/2016-139, které bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 14. 11. 2017, č. j. 28 Co 387, 388/2017-162. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání (č. l. 168), aniž by splňovali podmínku povinného zastoupení stanovenou v § 241 o. s. ř. Žalobci současně v dovolání požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Uvedené dovolání žalobců bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 6072/2017, odmítnuto.
Usneseními ze dne 29. 11. 2017, č. j. 11 C 139/2016-165 a 11 C 139/2016-166, řádně doručeným žalobcům dne 1. 12. 2017, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Současně žalobce poučil, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byli žalobci jako dovolatelé právně zastoupeni. Žalobci neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že sami mají právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 6. března 2018
JUDr. Pavel Simon předseda senátu