U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 931 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 240/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2017, č. j. 16 Co 420/2017-11, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhá zaplacení částky 931 000 Kč jako náhrady škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu. Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 11. 9. 2017, č. j. 51 C 240/2017-3, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl o postoupení věci Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání. Usnesením ze dne 8. 12. 2017, č. j. 51 C 240/2017-18, doručeným žalobci dne 18. 12. 2017, soud prvního stupně mimo jiné vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 30 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle § 241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2017, č. j. 16 Co 420/2017-11, s tím, že nebude-li do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na tuto výzvu reagoval dalším podáním, uvedený nedostatek však neodstranil. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 a § 241b odst. 2 o. s. ř. zastavil. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci
nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. března 2018
Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu