30 Cdo 620/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobců: A) D. M., B) M. B., obou zastoupených advokátkou, proti žalovaným: 1) V. M., 2) L. H., oběma zastoupeným advokátem, o neúčinnost odmítnutí dědictví, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 10 C 133/2000, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. prosince 2002, č. j. 19 Co 131/2002-86, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozsudkem ze dne 14. 12. 2000, č. j. 10 C 133/2000-17, rozhodl, že „odmítnutí dědictví po V. V., zemřelé dne 11. 11. 1996, učiněné L. V. do protokolu vedeného pod č. j. D 1589/96-36 dne 20. 2. 1998, je vůči žalobcům právně neúčinné“ (výrok I.) a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 7.700,- Kč (výrok II.).
K odvolání žalovaných Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 9. 2001, č. j. 19 Co 130/2001-40, rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 14. 12. 2000, č. j. 10 C 133/2000-17, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí poté rozsudkem ze dne 6. 2. 2002, č. j. 10 C 133/2000-69, „žalobu na určení, že odmítnutí dědictví po V. V., zemřelé dne 11. 11. 1996, učiněné L. V. do protokolu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí vedeného pod č. j. D 1589/96-36 dne 20. 2. 1998, je vůči žalobcům právně neúčinné“ zamítl (výrok I.) a uložil žalobcům zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 13.032,- Kč (výrok II.).
K odvolání žalobců Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 10. 12. 2002, č. j. 19 Co 131/2002-86, rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 6. 2. 2002, č. j. 10 C 133/2000-69, potvrdil (výrok I.) a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4.099,- Kč (výrok II.).
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 12. 2002, č. j. 19 Co 131/2000-86, podali žalobci dovolání. Navrhli zejména, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podáním ze dne 13. 3. 2003 vzali žalobci své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zcela zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2001 (dále též jen „o. s. ř.“) [srov. bod 17. Části dvanácté, hlavy I zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalobci, s ohledem na výsledek řízení, na náhradu svých nákladů nemají právo a žalovaným v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly (§ 146 odst. 2 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. dubna 2003
JUDr. Karel Podolka, v. r.
předseda senátu