30 Cdo 706/2018-213
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 28/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2015, č. j. 30 Co 70/2015-104, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 15. 8. 2014, č. j. 24 C 28/2011-78, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 800 000 Kč s příslušenstvím a částky 5 000 Kč denně od 14. 5. 2010 do vybudování nové kanalizační přípojky.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nesplňoval podmínku povinného zastoupení. Současně s tím žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků a bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 23. 5. 2016, č. j. 24 C 28/2011-178, pravomocně zamítnut. Na to soud prvního stupně žalobce usnesením ze dne 3. 7. 2017, č. j. 24 C 28/2011-190, žalobce vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Soud zároveň žalobce poučil, že neučiní-li tak do patnácti dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval opětovným podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Řízení o těchto žádostech však soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 9. 2017, č. j. 24 C 28/2011-199, zastavil, a toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 10. 2017, č. j. 30 Co 400/2017-204. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně 27. února 2018
JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu