30 Cdo 772/2018-267
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce V. V., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Újezd 409/19, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 260/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2016, č. j. 22 Co 386/2016-176,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobce včasné dovolání, které bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2190/2017.
Posledně citované rozhodnutí bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. III. ÚS 3369/17.
Podáním ze dne 23. 1. 2019 žalobce sdělil, že dovolání proti napadenému rozsudku bere zpět.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Nejvyšší soud proto v souladu s § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 2. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu