30 Cdo 780/2023-308
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 6/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 23 Co 366/2021-213, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy v celkové výši 150 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla co do částky 105 000 Kč vzniknout v důsledku nepřiměřené délky přestupkového řízení vedeného Městským úřadem Nymburk pod č. j. 070/37341/2013/Kre a následně Krajským úřadem Severočeského kraje jako odvolacím orgánem a co do zbývající částky 45 000 Kč kombinací nesprávných úředních postupů v přestupkovém řízení. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č. j. 18 C 6/2015-176, uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 10 312 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v části, kterou se žalobce domáhá, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši 94 688 Kč s příslušenstvím (výrok II), a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 900 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem odmítl odvolání žalobce proti vyhovujícímu výroku o věci samé I (výrok I rozsudku odvolacího soudu), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé tak, že se žaloba zamítá (výrok II rozsudku odvolacího soudu), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé II (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované na nákladech řízení před soudy obou stupňů 2 700 Kč (výrok IV rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 20. 6. 2022 včasné dovolání (č. l. 231), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 13. 10. 2022, č. j. 18 C 6/2015-265, zastavil řízení o návrhu žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, což následně potvrdil i odvolací soud usnesením ze dne 16. 1. 2023, č. j. 23 Co 11/2023-296. Žalobce žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů i dříve v tomto řízení podáními ze dne 8. 8. 2016 a 16. 1. 2017. Soud prvního stupně žádostem nevyhověl a usnesením ze dne 5. 12. 2016, č. j. 18 C 6/2015-80, žádost zamítl a usnesením ze dne 10. 10. 2017, č. j. 18 C 6/2015-101, řízení o návrhu zastavil.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 1. 2023, č. j. 18 C 6/2015-298, vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolil advokáta jako zástupce pro dovolací řízení a v téže lhůtě aby takto zvolaný advokát nahradil nebo doplnil již učiněné podání žalobce. Dále žalobce poučil, že nezvolí-li si ve stanovené lhůtě advokáta, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
K opakované žádosti v dovolání o ustanovení zástupce z řad advokátů a osvobození od soudních poplatků Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť v něm žalobce neuvedl stran svých poměrů žádné nové skutečnosti a nové uplatnění návrhu na ustanovení zástupce pro dovolací řízení tak nelze hodnotit jinak, než jako zneužití žalobcových práv.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 3. 2023
JUDr. Pavel Simon předseda senátu