30 Cdo 826/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Miloše Holečka v právní věci žalobce Malba, výrobní družstvo lakýrníků a malířů v Praze, se sídlem v Praze 7, Dobrovského 8, zastoupeného JUDr. Janem Konířem, advokátem se sídlem v Praze 3, Čáslavská 7, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, za nějž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o 5.095.314,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 176/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2008, č. j. 36 Co 17/2008-84, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Koníře, advokáta se sídlem v Praze 3, Čáslavská 7.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 29. května 2007, č. j. 22 C 176/2006-51, určil, že „žalovaná je povinna zaplatit částku ve výši 5.095.314,- Kč s úroky z prodlení ve výši 9% ročně ode dne 1.2.2006 do 30.6.2006 a dále za dobu od 1.7.2006 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7% bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a nahradit náklady řízení ve výši 332.614,- Kč k rukám zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci rozhodnutí“. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. června 2008, č. j. 36 Co 17/2008-84, citovaný rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé potvrdil (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání datované dnem 18.11. 2008, které vzala podáním ze dne 17.2.2009 v celém rozsahu zpět. Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5, věty druhé, o. s. ř. dovolací řízení zastavil. O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalované, která z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, uložil povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod. 5/, § 10 odst. 3, § 15 ve spojení s § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 2.060,- Kč odpovídající 20% dani z přidané hodnoty, kterou je advokát žalobce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná byla zavázána k náhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. dubna 2010
JUDr. Pavel P a v l í k
předseda senátu