USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. K., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Miroslavem Bartošem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Bílinská 1147/1, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 447 482 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 175/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2021, č. j. 91 Co 52/2021-218, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 11. 2020, č. j. 19 C 175/2017-208, zastavil řízení o dovolání žalobce ze dne 19. 3. 2020 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 17. 2. 2021, č. j. 91 Co 52/2021-218, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 26. 4. 2021 (č. l. 221), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 12. 5. 2021, č. j. 19 C 175/2017-227, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku z dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval dne 1. 6. 2021 podáním námitek a žádosti o osvobození od soudních poplatků za podané dovolání. Usnesením ze dne 24. 8. 2021, č. j. 19 C 175/2017-236, soud prvního stupně potvrdil výzvu k zaplacení soudního poplatku, která byla vydána asistentkou soudce.
O žádosti o osvobození od soudních poplatků soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 10. 2021, č. j. 19 C 175/2017-238, rozhodl tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků pro předmětné řízení o dovolání nepřiznává. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 1. 2022, č. j. 91 Co 9/2022-248, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Uvedené usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 26. 1. 2022.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podáním dovolání ze dne 26. 4. 2021 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 5. 2021, č. j. 19 C 175/2017-227, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.
Ačkoli si je dovolací soud vědom, že vyzval-li soud prvního stupně poplatníka k zaplacení soudního poplatku za dovolání, bylo rovněž na soudu prvního stupně, aby dovolací řízení zastavil ve smyslu § 9 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, v daném případě však Nejvyšší soud z důvodu hospodárnosti řízení o dovolání zastavil, jak je shora uvedeno, neboť z postoje dovolatele v tomto řízení je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné opravné prostředky a bezdůvodně zdržuje řízení. Ostatně předmětné dovolání je již dovoláním, které bylo podáno proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno dovolací řízení, jež bylo rovněž zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 4. 2022
JUDr. Pavel Simon předseda senátu