USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr.
Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 1
110 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 63/2017, o
dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č.
j. 20 Co 328/2017-18, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož
podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad
advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením soudu prvního
stupně ze dne 24. 11. 2017,
č. j. 27 C 63/2017-25, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 1.
2018,
č. j. 20 Co 458/2017-30.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do
29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č.
296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení
dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího
řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze
meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s.
ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem
nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické
vzdělání.
Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má
právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích
své nečinnosti učiněné usnesením ze dne 1. 11. 2017, č. j. 27 C 63/2017-22,
nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nové výzvy po
pravomocném zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů
netřeba, neboť žalobce jako osoba, která podává mimořádné množství žalob a
opravných prostředků včetně dovolání, si uvedených následků musí být vědoma (k
aprobaci takového postupu v rámci řízení o ústavní stížnosti srov. například
usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 3981/17).
Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou
podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení
§ 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a
dovolací řízení zastavil.
O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud
prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit (§ 151 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 5. dubna 2018
Mgr. Hynek Zoubek
pověřený člen senátu