30 Cdo 985/2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci
žalobce Finančního úřadu ve Ž. n. S., proti žalované J. B., zastoupené
advokátem, o určení neúčinnosti dohody o zúžení stanoveného rozsahu společného
jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C
123/99, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12.
listopadu 2002 , č.j. 15 Co 151/2000-52,takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozsudkem ze dne 22. listopadu 1999, č.j. 10
C 123/99-29, určil, že dohoda o zúžení stanoveného rozsahu společného jmění
manželů B., uzavřená mezi B. B. a žalovanou dne 8.1.1999 je vůči navrhovateli
právně neúčinná. Současně rozhodl, že žádnému účastníků nepřiznal právo na
náhradu nákladů odvolacího řízení.
K odvolání žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. listopadu 2002,
č.j. 15 Co 151/2000-52, rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný
potvrdil
a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Přípustnost
dovolání dovozuje ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí má po právní stránce
zásadní význam. Jako dovolací důvody uplatňuje ustanovení dle § 241a odst. 2
písm. b) a odst. 3 o.s.ř. Dále uvádí, že dovolání je podáno v zákonné lhůtě.
Uvedený závěr odůvodňuje tím, že ačkoli v napadeném rozsudku odvolacího soudu
je dáno poučení, že proti rozsudku není dovolání přípustné, žalovaná zastává
názor, že dovolání je možno podat k dovolacímu soudu do dvou měsíců, pokud
dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce
zásadní význam. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek napadený dovoláním
zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání
věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán sice
po 1.1.2001, ale v souladu s ustanovením bodu 15., Části dvanácté, Hlavy I
zákona
č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - jak vyplývá také z jeho
odůvodnění -
po řízení provedeném podle „dosavadních právních předpisů“ (podle občanského
soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000), je třeba dovolání proti němu
podané
i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod
17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád,
ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) rovněž podle „dosavadních
právních předpisů“, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném
do 31.12.2000 (dále jen „o.s.ř.“).
Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se ve
smyslu Části dvanácté, Hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, rozumí rovněž posouzení včasnosti dovolání, včetně
vymezení běhu lhůty
k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2001, sp.zn. 29 Odo
196/2001, které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2001).
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání
do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který
rozhodoval
v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené
v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno
ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen
do vlastních rukou žalobci Finančního úřadu ve Ž. n. S., dne 12.12.2002 a
zástupci žalované advokátu, dne 20.12.2004¨, a že dovolání žalované bylo podáno
elektronicky u soudu prvního stupně s procesními účinky doručení ke dni
17.2.2005. Splňovalo náležitosti elektronického podpisu stanovené zákonem č.
227/2000 Sb., ověřené soudem.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dnem
20.12.2004. Jednoměsíční lhůta k podání dovolání proti rozsudku odvolacího
soudu uplynula podle ustanovení § 243c a § 57 odst. 1 a 2 o.s.ř. dnem 20.1.2005
(čtvrtek). Protože dovolání bylo podáno u soudu prvního stupně s procesními
účinky doručení až ke dni 17.2.2005, je opožděné. S přihlédnutím k tomu, že
zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2 věta první o.s.ř.),
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení § 243b odst. 4
věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž by se mohl zabývat dalšími
okolnostmi - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 2
věty první (per analogiam) o.s.ř., neboť žalovaná, s ohledem na výsledek
řízení, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné
účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. července 2005
JUDr. Karel Podolka,v.r.
předseda senátu