30 Nd 243/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a. s., IČ: 64949681, se sídlem v Praze 11, Tomíčkova 2144/1, proti povinnému I. Y., t. č. neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce pro vymožení částky 5.413,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 25 EXE 7822/2013, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 25 EXE 7822/2013 projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Dne 16. 12. 2013 byla Okresnímu soudu v Litoměřicích doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného dle exekučního
titulu – příkazu Českého telekomunikačního úřadu ze dne 28. 2. 2011, č. j. 35612/2010-635/II.vyř.-LaJ. Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 2. 5. 2014, č. j. 25 EXE 7822/2013 - 11, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci uvedeného usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinný je státním příslušníkem Ukrajiny a dne 7.
3. 2012 mu skončilo uplynutím doby povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Z obsahu spisu vyplývá, že povinný je státním příslušníkem Ukrajiny, nemá v České republice povolení k dlouhodobému pobytu a v České republice nepobývá. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, jak předpokládá ustanovení § 45 odst. 2 věty třetí exekučního řádu, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného je zřejmé, že místně příslušný exekuční soud ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu nelze zjistit a zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jsou naplněny.
Nejvyšší soud
proto přistoupil k určení, který soud věc projedná a rozhodne, a s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že předmětnou věc projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích, u něhož bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu měl povinný poslední známé bydliště.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. prosince 2014
JUDr. Pavel Simon předseda senátu