30 Nd 268/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně A. J., proti žalované A. K., vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 7 C 97/2014, o snížení výživného, o určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 7 C 97/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Benešově.
U Okresního soudu v Lounech je pod sp. zn. 7 C 97/2014 vedeno řízení o návrhu žalobkyně, podaném dne 12. srpna 2013, na snížení výživného žalované, zletilé dcery A. K.
Usnesením ze dne 10. ledna 2014, č. j. 7 C 149/2013-9, Okresní soud v Lounech vyslovil ve věci svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Benešově, v jehož obvodu měla žalovaná poslední známé bydliště, neboť se nepodařilo zjistit obecný soud žalované ke dni podání žaloby (a to ani od samotné žalované).
Okresní soud v Benešově předložil věc k posouzení Krajskému soudu v Praze. V předkládací zprávě uvedl, že z žádných údajů ve spisu nevyplývá, že by se žalovaná zdržovala v době zahájení řízení v obvodu působnosti Okresního soudu v Benešově a že má za to, že místní příslušnost soudu se neřídí posledním známým bydlištěm žalované.
Usnesením ze dne 10. března 2014, č. j. 31 Nd 116/2014-13, Krajský soud v Praze rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu v Benešově s postoupením věci vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 7 C 149/2013 je důvodný. V odůvodnění uvedl, že postoupení věci Okresnímu soudu v Benešově bylo předčasné, neboť Okresní soud v Lounech nepostavil najisto, že by poslední známé bydliště žalované bylo v obvodu Okresního soudu v Benešově.
Okresní soud v Lounech následně usnesením ze dne 24. června 2014, č. j. 7 C 97/2014-35, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc Nejvyššímu soudu, aby určil okresní soud, který věc projedná a rozhodně jako soud místně příslušný. V odůvodnění usnesení uvedl, že po provedeném šetření nedokázal zjistit místo, na kterém se žalovaná zdržovala ke dni podání žaloby ani místo jejího posledního známého bydliště, a proto postoupil věc Nejvyššímu soudu k posouzení otázky místní příslušnosti.
Podle ustanovení 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
Z obsahu spisu vyplývá, že Okresnímu soudu v Lounech se podařilo zjistit adresu žalované z centrální evidence obyvatel, ovšem na té se žalovaná v době zahájení řízení nezdržovala, ale byla zde pouze formálně evidována. Jiné místo pobytu žalované v době zahájení řízení se Okresnímu soudu v Lounech ani Okresnímu
soudu v Benešově nepodařilo zjistit. Z výše uvedeného vyplývá, že bydliště žalované ke dni podání žaloby není známo.
S přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v ustanovení § 6 o. s. ř. určil Nejvyšší soud podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. místně příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci Okresní soud v Benešově, neboť v jeho obvodu začala žalovaná trvale bydlet od října 2013, tedy dva měsíce po datu podání žaloby o snížení výživného a bydlí zde a chodí do školy i v současnosti.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. srpna 2014
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu