30 Nd 297/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně BRE Bank S.A., se sídlem Senatorska 18, 00-950 Warszawa, Polsko (podnikající v České republice prostřednictvím BRE Bank S.A., organizační složka podniku, se sídlem Karolinská 654/2, Praha, identifikační číslo osoby 27943445), zastoupené JUDr. Janem Brožem, advokátem Advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák s. r. o., se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti žalovanému M. Č., o zaplacení částky 42.811,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 48/2013, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 48/2013, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Ostravě.
Žalovaný navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Ostravě, v jehož obvodu má bydliště, a to vzhledem k jeho „špatnému zdravotnímu stavu („diabetes, by-pass, nádor na ledvině“) a obtížné finanční situaci.“ Žalobkyně s tímto návrhem na delegaci vhodnou v písemném vyjádření vyslovila nesouhlas a odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) vztahující se k aplikaci § 12 odst. 2 o. s. ř. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.). Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. Skutečnosti uváděné žalovaným ovšem nejsou natolik významné a výjimečné (posuzováno zde výhradně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř.), aby dostatečně odůvodnily průlom do zásady zákonného soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2001, sp. zn. 7 Nd 43/2001, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 186, podle něhož odkaz na špatný zdravotní stav nemůže být důvodem k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu). Okolnost, že zdravotní stav nedovolí účastníku zúčastnit se jednání u příslušného soudu, příp., že účastník pro své tíživé finanční (majetkové) poměry avizuje možné problémy s účastí na soudním jednání, nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit. Neumožní- li žalovanému jeho zdravotní stav či sociální, resp. finanční poměry účast při jednání u místně příslušného soudu, nic nebrání tomu, aby byl v projednávané věci vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu ve smyslu § 122 odst. 2 o. s. ř., tedy v daném případě prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě, v jehož obvodu žalovaný bydlí, by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci. Nejvyšší soud proto návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc Okresnímu soudu v Ostravě nepřikázal. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. listopadu 2013
JUDr. Pavel Vrcha předseda senátu