Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Nd 30/2018

ze dne 2018-08-28
ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.30.2018.1

30 Nd 30/2018-30

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka ve věci nezletilých, zastoupených kolizním opatrovníkem JUDr. Hanou Záveskou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, obou dětí matky A. F. a otce A. A. F., zastoupených Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze, Ovenecká 78/33, o souhlasu s právním jednáním nezletilého dítěte, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 26 Nc 2452/2017, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 26 Nc 2452/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Mladé Boleslavi.

Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi byl dne 14. 9. 2017 doručen (spolu s žalobou) návrh v záhlaví uvedených nezletilých dětí v zastoupení svých rodičů na vydání rozhodnutí soudu o schválení právního jednání učiněného za nezletilé [podle § 466 písm. k) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění účinném do 29. 9. 2017], a to podání žaloby o náhradu újmy, která jim měla být způsobena nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, proti České republice – Ministerstvu vnitra, a udělení zastoupení v řízení o této žalobě.

Usnesením ze dne 22. 12. 2017, č. j. 26 Nc 2452/2017-19, Okresní soud v Mladé Boleslavi vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a zároveň rozhodl, že se opatrovníkem nezletilých dětí pro řízení jmenuje JUDr. Hana Záveská, advokátka se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8 (výrok II). Okresní soud v Mladé Boleslavi uvedl, že z návrhu vyplývá, že nezletilé děti nemají a nikdy neměly bydliště ani obvyklý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi a ani jinde v České republice. V současnosti mají obvyklé bydliště ve Spolkové republice Německo.

Soud proto dospěl k závěru, že není místně příslušným soudem k rozhodování ve věci nezletilých. Okresní soud v Mladé Boleslavi taktéž konstatoval, že si je vědom toho, že podle výkladu uvedeného v rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o předběžné otázce ze dne 6. 10. 2015, ve věci C-404/14, M., by měl být v předmětné věci příslušný některý soud v České republice, a to i přesto, že nezletilé děti nemají v České republice bydliště. Z tohoto důvodu soud řízení současně nezastavil, ale po právní moci usnesení předložil věc Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu ve smyslu § 11 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních.

Okresní soud v Mladé Boleslavi zároveň podle § 455 zákona o zvláštních řízeních soudních jmenoval nezletilým dětem pro řízení kolizního opatrovníka, neboť jde o řízení, v němž pro kolizi zájmů nemůže dítě zastoupit žádný z rodičů. Zákonní zástupci nezletilých dětí ve vyjádření ze dne 8. 1. 2018 k usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi (č. j. 26 Nc 2452/2017-19) uvedli, že nezletilé děti nemají obvyklý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mladé Boleslavi, nicméně po dobu 28 dní došlo k jejich zajištění „v zařízení pro zajištění cizinců “, kdy tohle zařízení bylo posledním místem jejich pobytu v České republice.

Na základě této skutečnosti dovozují místní příslušnost Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle ustanovení § 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. IV zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „z. ř. s.“, nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (odst. 3). Nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu (odst. 4).

Podle ustanovení § 2 písm. t) a § 466 písm. b) z. ř. s., tento zákon upravuje rovněž řízení ve věcech péče (soudu) o nezletilé (dítě). Podle ustanovení § 4 odst. 2 z. ř. s. je obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný (dále jen „nezletilý“), soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. Podle § 467 z. ř. s. pro řízení je příslušný obecný soud nezletilého dítěte (odst. 1). Není-li příslušný soud znám nebo nemůže-li včas zakročit, zakročí soud, v jehož obvodu se nezletilý zdržuje.

Jakmile však je to možné, postoupí věc soudu příslušnému (odst. 2). Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, zkoumat nemůže (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.

3. 2018, sp. zn. 30 Nd 51/2018). Z obsahu spisu vyplývá, že nezletilé děti i jejich rodiče mají státní příslušnost Íránské islámské republiky, s bydlištěm v Německu. Obecný soud v České republice tak nezletilé děti nemají. Z uvedeného tedy vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť není možné dovodit podmínky místní příslušnosti ve smyslu § 4 odst. 2 a § 467 odst. 1 z. ř. s. Nejvyšší soud proto s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení vyjádřenou v § 6 o.

s. ř. rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud v Mladé Boleslavi, u kterého již byl podán návrh na schválení právního jednání nezletilých a v jehož obvodu má sídlo opatrovnice nezletilých. Nejvyšší soud k názoru Okresního soudu v Mladé Boleslavi vyjádřeném v usnesení ze dne 22. 12. 2017, č. j. 26 Nc 2452/2017-19, podle kterého z rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ze dne 6. 10. 2015, ve věci C-404/14, M., plyne mezinárodní příslušnost českých soudů, považuje za důležité upozornit, že dané rozhodnutí se týká toliko otázky použitelnosti pravidel příslušnosti v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, ze dne 27.

11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č.

1347/2000 (dále jen „Brusel II bis“), na řízení o schválení právního jednání za nezletilého. Již z něj však neplyne, že by v této věci bylo splněno některé z pravidel nařízení Brusel II bis zakládající mezinárodní příslušnost českých soudů. Okresní soud by se proto měl otázkou mezinárodní příslušnosti českých soudů znovu zabývat.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2018

JUDr. Pavel Simon předseda senátu