30 Nd 362/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka
a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, ve věci žalobkyně T. K.,
zastoupené JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1,
Voršilská 10, proti žalované České republice – Kanceláři prezidenta republiky,
se sídlem v Praze 1, Hrad, I. nádvoří 1, zastoupené JUDr. Markem Nespalou,
advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, o ochranu osobnosti, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 34/2015, o návrhu žalované na
odklad vykonatelnosti a právní moci výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č.
j. 22 Co 207/2016-120, se v jeho výrocích ve věci samé označených I. a III.,
odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované, podaném v této věci
proti uvedenému rozhodnutí.
Žalovaná podala dne 13. října 2016 u Nejvyššího soudu návrh na odklad
vykonatelnosti a právní moci výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, který napadla současně
dovoláním. Návrh odůvodnila tím, že je závažně ohrožena ve svých právech;
neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co
207/2016-120, se podává, že výrokem I. byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu
pro Prahu 1 ze dne 2. března 2016, č. j. 26 C 34/2015-82, ve výroku I. v části,
v níž je žalovaná povinna do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat na
adresu žalobkyně prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis,
který bude označen aktuálním datem a podepsán osobou oprávněnou jednat za
žalovanou, následujícího znění: Dne 27. ledna 2015 uvedl prezident České
republiky pan Ing. M. Z. v projevu předneseném u příležitosti 70. výročí
osvobození Osvětimi tento výrok: „Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je
gentleman“. Dále na tiskové konferenci dne 4. února 2015 prezident České
republiky pan Ing. M. Z. uvedl: „Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde
bylo napsáno „Hitler je přece gentleman“. F. P. není autorem článku pod názvem
„Hitler je gentleman“, případně článku pod názvem „Hitler je přece gentleman“. Česká republika se za tyto dehonestující výroky omlouvá. Výrokem II. téhož rozsudku byl rozsudek soudu prvního stupně změněn
tak, že se zamítá žaloba ve zbývajícím rozsahu, v němž žalobkyně žádala zaslat
dopis, kterým by se žalovaná omluvila za výroky prezidenta České republiky Ing. Miloše Zemana, že „Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li
zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“, že „Co vede k této fascinaci
intelektuálů naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla
stává Mr. Hyde.“. Výrokem III. byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrzen v
části, v níž je žalovaná povinna do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku
zveřejnit na webových stránkách www.hrad.cz omluvu následujícího znění tak, že
odkaz na ni bude dostupný z úvodní strany elektronické prezentace nejméně po
dobu 30 po sobě jdoucích dnů: Dne 27. ledna 2015 uvedl prezident České
republiky pan Ing. M. Z. v projevu předneseném u příležitosti 70. výročí
osvobození Osvětimi tento výrok: „Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je
gentleman“. Dále na tiskové konferenci dne 4. února 2015 prezident České
republiky pan Ing. M. Z. uvedl: „Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde
bylo napsáno „Hitler je přece gentleman“. F. P. není autorem článku pod názvem
„Hitler je gentleman“, případně článku pod názvem „Hitler je přece gentleman“. Česká republika se za tyto dehonestující výroky omlouvá. Výrokem IV. byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změněn tak,
že se zamítá žaloba ve zbývajícím rozsahu, v němž žalobkyně žádala zveřejnit na
stránkách www.hrad.cz omluvu za výroky prezidenta České republiky Ing.
Miloše
Zemana, že „Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s
anděly, musíme výti s vlky.“, že „Co vede k této fascinaci intelektuálů
naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde.“.
Výrokem V. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 15. září 2016.
Žalovaná podáním datovaným dne 21. září 2016, které bylo doručeno
Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 22. září 2016, napadla výroky I. a III.
rozsudku odvolacího soudu včasným dovoláním, jehož součástí je i návrh na
odklad vykonatelnosti i právní moci napadeného rozhodnutí. Samostatným podáním
z téhož dne se žalovaná obrátila přímo na Nejvyšší soud s již výše zmíněným
identickým návrhem na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním dotčených
výroků rozsudku odvolacího soudu (návrh zapsán pod sp. zn. 30 Nd 362/2016) s
odůvodněním, že je závažně ohrožena na svých právech, neboť neprodleným výkonem
rozhodnutí by jí hrozila závažná újma a zároveň je zcela zřejmé, že se odklad
nedotkne právních poměrů jiné osoby, než účastníka řízení. V návrhu na odklad
vykonatelnosti a právní moci odkázala na zprávy ve sdělovacích prostředcích,
podle nichž měla žalobkyně v předmětné věci podat u soudu návrh na výkon
rozhodnutí. V doplnění návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci výroků I.
a III. rozsudku odvolacího soudu došlého Nejvyššímu soudu dne 25. října 2016
žalovaná poukazuje na skutečnost, že na základě návrhu žalobkyně byla proti
žalované zahájena exekuce.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu
2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze
znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle § 243 o.s.ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez
návrhu odložit
a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem
rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých
právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí
odvolacího soudu hrozila žalované, s ohledem na charakter uložené povinnosti,
závažná újma, když u Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo zjištěno, že podáním ze
dne 3. října 2016 žalobkyně podala návrh na nařízení exekuce, kdy žádost
soudního exekutora o vydání pověření k vedení exekuce podle ustanovení § 43a
odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. u soudu napadla dne 4. října 2016, přičemž
vlastní dovolání splňuje formální požadavky kladené na něj procesním předpisem,
Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se
vykonatelnost dotčeného rozhodnutí - v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto
usnesení - odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené
věci žalovanou (§ 243 písm. a/ o.s.ř.).
Podmínky pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu
(vzhledem k jeho povaze) nebyly shledány (když nad to kumulativní vyhovění
oběma návrhům není považováno za případné).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu