30 Nd 39/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně
JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v
právní věci žalobce P. C., zastoupeného M. J., proti žalovaným 1) J. H.,
zastoupené advokátem, a 2) Ľ. Š., o určení vlastnictví a vyklizení nemovitosti,
vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 38 C 65/2002, o návrhu na přikázání
věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně se nepřikazuje k projednání
a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Žalobce navrhl přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti
odůvodněný tím, že on a první žalovaná mají trvalé bydliště v Praze a že
u tohoto soudu jsou vedeny další spory s první žalovanou. Dále uvedl, že
Městský soud v Brně ani Krajský soud v Brně se „argumentačně nevypořádaly se
skutečností, že soudkyně Š. opakovaně závažným způsobem porušila občanský
soudní řád, jak na to již nesčetněkrát upozornil“, že „soudci, kteří měli
přezkoumat procení postup
a rozhodování Š., tak neučinili řádně, resp. neučinili tak v řadě případů
vůbec, neboť se např. dodnes nevyjádřili k tomu, že na třetím ústním jednání Š.
podsunula falešný žalobní důvod“ a dále, že „…jak Š., tak policie bude vyvíjet
nátlak na každého soudce v Brně, který se bude zabývat tímto civilně - právním
sporem“.
První žalovaná sdělila, že s navrhovaným přikázáním věci Obvodnímu soudu pro
Prahu 1 nesouhlasí, a navrhla, aby návrhu na delegaci nebylo vyhověno. Uvedla,
že nespokojenost žalobce s procesním postupem soudu a s osobou bývalé
projednávající soudkyně pí Š. není důvodem pro delegaci vhodnou, a stejně tak
ničím nepodložené úvahy o „tlacích na každého soudce v Brně“ nelze považovat za
jakkoli relevantní.
Druhý žalovaný se k návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1
výslovně nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z
důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně
nadřízen příslušnému soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo
vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 též
k důvodu,
pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je
typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší
projednání věci. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že výlučná místní
příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě místní
příslušnost stanovená § 88 písm. g) o. s. ř.], je základní zásadou a že
případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této
zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně
(srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15.11.2001, sp. zn. I. ÚS
144/2000).
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tak mělo docházet pouze
výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z
ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že
příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání
jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom
do citovaného ústavního principu.
O takový případ se v projednávané věci nejedná. Skutečnost, že žalobce a první
žalovaná mají bydliště v Praze a že u Obvodního soudu pro Prahu 1 jsou vedena
další řízení mezi žalobcem a první žalovanou, nemůže být sama o sobě důvodem,
aby věc byla přikázána soudu, v jehož obvodu tito účastníci bydlí, neboť
důvodem pro přikázání věci jinému soudu mohou být jen takové okolnosti, z nichž
lze spolehlivě dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána
hospodárněji a rychleji.
Další důvody uváděné žalobcem pro přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z
důvodu vhodnosti, že „Městský soud v Brně ani Krajský soud v Brně se
argumentačně nevypořádaly se skutečností, že soudkyně Š. opakovaně závažným
způsobem porušila občanský soudní řád“ a že „…jak Š., tak policie bude vyvíjet
nátlak na každého soudce v Brně, který se bude zabývat tímto civilně - právním
sporem“, nejsou z hlediska ust. § 12 odst. 2 o. s. ř. relevantní.
Přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 by tedy nebylo dosaženo, že jiným
než příslušným soudem bude věc projednána hospodárněji a rychleji, přičemž je
třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že příslušný soud již provedl podstatnou
část dokazování.
Nejvyšší soud ČR proto návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1
podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2007
JUDr. Olga P u š k i n o v á , v.r.
předsedkyně senátu