30 Nd 480/2021-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce F. Š., nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti žalovaným 1) České republice – Městskému soudu v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, a 2) L. H., soudci Městského soudu v Praze, o návrhu na určení věcné příslušnosti, takto: I. K projednání a rozhodnutí této věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy. II. Věc se postupuje k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Žalobou adresovanou Nejvyššímu soudu a směřující proti výše označeným žalovaným žalobce požaduje určit, že se žalované při výkonu své funkce dopustily vůči žalobci diskriminačního jednání a snižování jeho lidské důstojnosti, přičemž současně vznesl nárok na náhradu nemajetkové újmy, kterou utrpěl na zdraví, a to v případě první žalované ve výši 100 000 Kč a v případě druhého žalovaného ve výši 300 000 Kč. Dovolává se přitom znění § 10 a násl. zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Součástí citovaného podání je také žalobcův návrh na nařízení předběžného opatření znějícího na zdržení se všech forem diskriminačního jednání vůči němu a na zajištění peněžních prostředků ve výši odpovídající požadovaným náhradám jejich složením do soudní úschovy. Dále žalobce navrhl zajištění důkazu předáním originálů veškerých spisů, v nichž figuruje, a to rovněž jejich uložením do soudní úschovy. Žalobce též požaduje určit, který soud je ve věci věcně příslušný. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.
s. ř.“, nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle § 104a o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 4). V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno (odstavec 6).
Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§ 9 odst. 3 o. s. ř.), a předmět řízení zároveň nespadá ani do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 9 odst. 2 o. s. ř.), rozhodl Nejvyšší soud podle § 104a odst. 4 o. s. ř., že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud zároveň rozhodl podle § 104a odst. 6 o. s. ř. o tom, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 2, v jehož obvodu se nachází sídlo organizační složky první žalované, kterou žalobce v žalobě označil.
Na tomto soudu nicméně nyní je, aby vyjma otázky věcné příslušnosti soudu přezkoumal další podmínky řízení, neboť toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je pro soudy a účastníky řízení závazné toliko ve vztahu ke zmíněné otázce věcné příslušnosti (viz též § 104a odst. 7 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 11. 2021
Mgr. Vít Bičák předseda senátu