30 Nd 494/2020-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr.
Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Michaela Nipperta v právní
věci žalobkyně MAMUT-THERM s.r.o., identifikační číslo osoby 26885263, se
sídlem v Brně - Maloměřicích, Slaměníkova 302/23, zastoupená Mgr. Lubomírem
Kinclem, advokátem se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, proti žalované CREAM
Brno, a.s., identifikační číslo osoby 03554091, se sídlem v Praze 4 - Nuslích,
Nuselská 262/34, zastoupené JUDr. Petrem Svatošem, advokátem se sídlem v
Ostravě, Sadová 1585/7, o zaplacení 459 821 Kč s příslušenstvím, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. 8 C 133/2020, o návrhu na delegaci,
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C 133/2020 se
nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Žalobkyně se v posuzované věci po žalované domáhá zaplacení částky 459 821 Kč s
příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za žalobkyní provedené dílo. Výzvou Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 7. 2020, č. j. 8 C 133/2020-36,
byli účastníci řízení vyzváni, aby ve lhůtě 15 dnů soudu sdělili osobu
mediátora, na níž se společně shodli. Žalobkyně přípisem ze dne 29. 7. 2020,
soudu sdělila, že se s žalovanou nedohodly na osobě mediátora, ale že by za
účelem šetření nákladů bylo vhodné vést mediaci v Brně. Zde má své sídlo
žalobkyně i její právní zástupce a podnikatelská činnost žalované, byť má sídlo
v Praze, se soustřeďuje na Brno, což vyplývá z její firmy i ze skutečnosti, že
veškerý její nemovitý majetek se nachází právě v Brně. Advokátní kancelář v
řízení zastupující žalovanou má sídlo v Ostravě, a i pro žalovanou tak bude
časově a finančně méně náročné vést řízení v Brně. Žalovaná pohledávka souvisí
s realizací díla na nemovité věci rovněž se nacházející v Brně. Žalobkyně
konkrétně navrhuje nařízení mediace u zapsaného mediátora JUDr. Filipa Horáka,
advokáta se sídlem v Brně, Radnická 376/11, který má s mediacemi rozsáhlé
zkušenosti a je ze strany brněnských soudů nejčastěji ustanovovaným mediátorem,
jelikož dosahuje dlouhodobě dobrých výsledků. S ohledem na shora uvedené
okolnosti žalobkyně navrhla, aby soud zvážil postup podle § 12 odst. 2 a 3 o. s. ř. a předložil věc společně nadřízenému soudu s návrhem na vhodnou delegaci
k Městskému soudu v Brně. Žalobkyně zmínila, že by s uvedenou delegací
souhlasila a považovala by ji za vhodnou. Žalovaná se v návaznosti na výzvu soudu prvního stupně vyjádřila tak, že s
návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí a nejsou podle ní pro uvedený postup
dány důvody. K delegaci vhodné by mělo docházet ve výjimečných případech, aby
nebylo narušováno legitimní očekávání kterékoliv osoby. Ve věci je dána místní
příslušnost podle sídla žalované a žalobkyně se svým návrhem pouze snaží změnit
místní příslušnost do místa svého sídla a právního zástupce. Zmínila-li
žalobkyně, že se věc týká nemovitosti v Brně, pak je třeba podotknout, že
případné odborné posouzení nemovitosti bude dozajista prováděno znalcem či
znaleckým ústavem. Relevantním tak z hlediska hospodárnosti bude sídlo znalce,
nikoliv soudu. Z časového a technického hlediska je pro právního zástupce
žalované snadnější účastnit se na jednání soudu v Praze než v Brně. Podle
právní teorie i judikatury platí, že existuje-li pochybnost o vhodnosti
přikázání věci jinému soudu, musí princip zákonného soudu a soudce vést
rozhodující orgán k závěru, že delegace vhodná není na místě. Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána
také z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání
věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a
soudu, jemuž má být věc přikázána. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu
ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.
představují takové okolnosti, které umožní
hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a
důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba
mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc
projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému
soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o
výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 ve věci sp. zn. I. ÚS 144/2000). Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat
svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých
případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem
znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce
spolehlivější a důkladnější posouzení věci. V posuzované věci důvody pro postup podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nebyly shledány. Okolnosti, které žalobkyně v návrhu uvádí, mohou sice vést k
závěru, že i pro žalovanou by projednání věci u Městského soudu v Brně mohlo
přinést časové i finanční úspory, nedokládají ovšem, že by delegace věci
uvedenému soudu mohla vést k významné procesně ekonomické výhodě. Jak plyne z
citované judikatury, delegaci vhodnou lze užít výjimečně, a uplatnění nachází
zejména v situacích, v nichž by se vedení řízení u soudu stanoveného podle
zákonných kritérií z procesně ekonomického hlediska (a vzhledem ke konkrétním
podmínkám) jevilo jako značně nevhodné, přičemž od delegace by bylo možné
očekávat významnou eliminaci této nevhodnosti. O danou situaci se v daném
případě zjevně nejedná, neboť žalobkyně uvádí pouze běžné okolnosti spojené s
přítomností u soudního jednání mimo místo jejího sídla. Místo sídel zástupců
účastníků je skutečností, kterou pro toto rozhodování v zásadě nelze zohlednit,
neboť pokud by k ní mělo být přihlíženo, účastníci řízení by volbou zástupce
mohli nepřípustně ovlivňovat sudiště. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci
vhodnou podle § 12 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že věc vedená u Obvodního soudu
pro Prahu 4 pod sp. zn. 8 C 133/2020 se Městskému soudu v Brně nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 1. 2021
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu