30 Nd 96/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla
Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v
právní věci žalobkyně Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie
Jeruzalémské se sídlem v Opavě, Beethovenova 235/1, IČ 00406546, zastoupené
JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1 – Staré Město, Ovocný
trh 1096/8, proti žalovanému Vojenským lesům a statkům ČR, s.p., se sídlem v
Praze 6 – Dejvicích, Pod Juliskou 1621/5, IČ 00000205, zastoupenému JUDr.
Filipem Horákem, advokátem se sídlem v Brně, Radnická 11, o nahrazení projevu
vůle, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 16 C 213/2015, o
přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 16 C 213/2015 se
nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Žalobkyně se žalobou podanou podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém
vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „zákon č. 428/2012
Sb.“), domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření dohody o vydání
nemovitostí ve vlastnictví České republiky, s nimiž je oprávněn žalovaný
hospodařit.
Podáním ze dne 27. ledna 2017 žalobkyně navrhla, aby věc byla z důvodu
vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Návrh odůvodnila tím, že coby
osoba oprávněná podle zákona č. 428/2012 Sb. vede u různých soudů spory s
dalšími účastníky, kteří mají stejně jako její právní zástupce sídlo v Praze 1,
popř. v Praze 2 či v Praze 3. S ohledem na četnost sporů je pro jejího právního
zástupce zatěžující - z hlediska časového i finančního - cestovat mezi sídlem
svým a sídly soudů. S přihlédnutím k poměrům ostatních účastníků řízení
považuje za vhodné přikázat věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Takový postup by
jejímu právnímu zástupci i ostatním účastníkům řízení „ušetřil náročnou
manipulaci se spisy, ztrátu času při dopravě, jízdné a náklady za ubytování“.
Bylo by to vhodné „v rámci minimalizace nákladů, hospodárnosti, rychlosti a
efektivního vedení všech dotčených sporů“.
Žalovaný s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasil. Poukázal na to, že Okresní
soud v Bruntále je již se sporem seznámen a v zájmu rychlosti je vhodnější, aby
řízení také dokončil. Přikázání věci soudu v Praze by s velkou pravděpodobností
také prodloužilo délku sporu, který je komplikovaný s množstvím podkladů, které
Okresní soud v Bruntále již zná. Kromě toho přesunem do Prahy by došlo také ke
zvýšení nákladů žalovaného, jehož právní zástupce to má blíž do Bruntálu.
Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc může být
přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle § 12 odst. 3 věty
první o.s.ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně
nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle § 12
odst. 3 věty druhé o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému
soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by
věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému
soudu (Okresnímu soudu v Bruntále) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dospěl k
závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby
věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2
o.s.ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší
projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že výlučná místní
příslušnost soudu, který má věc projednat (podle § 88 písm. b/ o.s.ř. - forum
rei sitae), je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu
je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku - vykládat
restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle § 12 odst. 2 o.s.ř.,
aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně
zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,
podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu
a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. mohou být různé v závislosti na
předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již
bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než
příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci
jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze
závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly
průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje
právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc
delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich
poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého
z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Odůvodňuje-li žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1
v podstatě výhradně úsporami nákladů na straně svého právního zástupce (když
zástupce žalovaného nemá sídlo v Praze ani jejím okolí), tak ani zvýšené
náklady na cestovné k procesnímu soudu nejsou dostatečným důvodem k průlomu do
ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a
příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, neboť i pro tuto námitku platí výše
uvedené. Lze uzavřít, že okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci
označenému soudu, neobstojí; přihlédnout je třeba i k negativnímu stanovisku
žalovaného.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci
Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu
podle § 12 odst. 2 o.s.ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. března 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu