Důvodem změny stupně zdravotní způsobilosti vojáka v přezkumném řízení dle § 29 odst. 1 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, může být výlučně závažná změna zdravotního stavu, nikoliv jiný náhled přezkumné komise na klasifikaci již dříve posouzeného a nijak nezměněného zdravotního stavu vojáka.
[12] Podle § 29 odst. 1 věty první branného zákona při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Dle § 29 odst. 5 téhož zákona pak platí, že podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.
[13] Důvodová zpráva k citovanému ustanovení uvádí, že přezkumným řízením se posuzuje míra zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby, protože tato způsobilost se může časem měnit. Nezbytnost tohoto institutu vyplývá z potřeby chránit vojáka před případným poškozením jeho zdraví.
[14] Vyhláška č. 357/2016 Sb. v § 4 odst. 4 stanoví, že výsledkem posuzování zdravotní způsobilosti je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě klasifikovaný stupněm zdravotní způsobilosti. V § 2 odst. 2 vyhláška zavádí stupně zdravotní způsobilosti následovně: schopen (A), schopen s výhradou (B), schopen s omezením (C), neschopen (D). Dále vyhláška specifikuje v § 9 až § 13 požadavky na jednotlivé typy zdravotních prohlídek (lékařská prohlídka pro posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče, preventivní roční lékařská prohlídka vojáka z povolání, rozšířená preventivní prohlídka vojáka z povolání a výstupní lékařské prohlídka). Konečně v § 23 odst. 1 vyhláška uvádí skutečnosti, na základě kterých lze zahájit přezkumné řízení:
[15] Z citované právní úpravy i z důvodové zprávy k brannému zákonu dle názoru soudu zřetelně vyplývá, že přezkumné řízení má své místo pouze tam, kde došlo k závažné změně zdravotního stavu vojáka [s výjimkou písm. e) právě citovaného ustanovení vyhlášky, které však ve věci není aplikovatelné, viz níže]. Nejde tedy o pouhé zhodnocení aktuálního zdravotního stavu vojáka, nýbrž též o jeho porovnání s dřívějším zdravotním stavem vojáka. Ten přitom bude vyplývat z předchozí zdravotní prohlídky (ať už jde o prohlídku uchazeče o služební poměr vojáka nebo o preventivní či rozšířenou preventivní prohlídku vojáka v činné službě) a jejího závěru – lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, který stanovil příslušný stupeň zdravotní způsobilosti vojáka.
[16] Vyhláška č. 357/2016 pak v § 23 odst. 1 stanoví typové případy, kdy se bude jednat o závažnou změnu zdravotního stavu, a kdy bude nutné přezkumné řízení zahájit. V zásadě se jedná o případy, kdy od posledního posouzení zdravotního stavu vzniklo nebo se projevilo onemocnění nebo došlo k úrazu vojáka, přičemž toto onemocnění nebo úraz nebyly předmětem předchozího posouzení (změna zdravotního stavu) a současně se jedná o onemocnění či úraz nikoliv běžného charakteru (závažnost je vyhláškou zpravidla vázána na délku pracovní neschopnosti). Z povahy věci jde tedy o onemocnění či úraz, které brání vojákovi vykonávat vojenskou činnou službu v rozsahu dosavadního stupně zdravotní způsobilosti.
[16] Vyhláška č. 357/2016 pak v § 23 odst. 1 stanoví typové případy, kdy se bude jednat o závažnou změnu zdravotního stavu, a kdy bude nutné přezkumné řízení zahájit. V zásadě se jedná o případy, kdy od posledního posouzení zdravotního stavu vzniklo nebo se projevilo onemocnění nebo došlo k úrazu vojáka, přičemž toto onemocnění nebo úraz nebyly předmětem předchozího posouzení (změna zdravotního stavu) a současně se jedná o onemocnění či úraz nikoliv běžného charakteru (závažnost je vyhláškou zpravidla vázána na délku pracovní neschopnosti). Z povahy věci jde tedy o onemocnění či úraz, které brání vojákovi vykonávat vojenskou činnou službu v rozsahu dosavadního stupně zdravotní způsobilosti.
[17] Provedení přezkumného řízení a změnu stupně zdravotní způsobilosti vojáka jen z důvodu, že byl jeho zdravotní stav dříve nesprávně posouzen nebo z důvodu změny názoru na povahu a závažnost již dříve zjištěného onemocnění nebo úrazu, zákon neumožňuje. Je třeba si uvědomit, že přezkumné řízení může vést k závěru o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu, což automaticky vede k ukončení služebního poměru podle § 18 písm. h) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Pokud by soud připustil možnost provádět přezkumné řízení mimo zákonem stanovenou podmínku závažné změny zdravotního stavu, vytvořil by prostor pro libovůli na straně žalované a právní nejistotu na straně vojáků. Byl-li před vznikem služebního poměru vojáka nesprávně vyhodnocen jeho zdravotní stav, jde tato okolnost k tíži služebního orgánu, který jej povolal do služebního poměru, a nelze ji napravovat v přezkumném řízení dle § 29 branného zákona. Obdobně je třeba nahlížet i na nesprávné vyhodnocení zdravotního stavu vojáka v průběhu jeho služebního poměru v rámci preventivních nebo rozšířených preventivních prohlídek vojáka z povolání.
[18] Opačný závěr by bylo možno dovozovat pouze z § 23 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 357/2016 Sb., podle nějž je důvodem pro zahájení přezkumného řízení též nesoulad mezi zdravotním stavem zjištěným při vstupní lékařské prohlídce a stanoveným stupněm zdravotní způsobilosti. Tento důvod nicméně sama vyhláška omezuje jen na situaci vojáka v mimořádné službě za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, což nebyl žalobcův případ. Toto ustanovení proto není v nyní projednávané věci aplikovatelné.
[18] Opačný závěr by bylo možno dovozovat pouze z § 23 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 357/2016 Sb., podle nějž je důvodem pro zahájení přezkumného řízení též nesoulad mezi zdravotním stavem zjištěným při vstupní lékařské prohlídce a stanoveným stupněm zdravotní způsobilosti. Tento důvod nicméně sama vyhláška omezuje jen na situaci vojáka v mimořádné službě za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, což nebyl žalobcův případ. Toto ustanovení proto není v nyní projednávané věci aplikovatelné.
[19] V posuzovaném případě žalobce absolvoval lékařskou prohlídku pro posouzení zdravotní způsobilosti uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka z povolání s výsledkem schopen s omezením (C), což bylo odůvodněno stavem žalobce po implantaci korekčních nitroočních čoček (ICL). Následně bylo po roce zahájeno přezkumné řízení s výsledkem neschopen (D). Z rozhodnutí přezkumné komise i z rozhodnutí žalované přitom vyplývá, že jediným důvodem pro tuto klasifikaci byl stav žalobce po implantaci korekčních nitroočních čoček (ICL), který správní orgány zhodnotily jako komplikovanou pseudofakii v zadní oční komoře a klasifikovaly dle položky Z96.1 písm. b) vyhlášky č. 357/2016 Sb. stupněm zdravotní způsobilosti D. Z předloženého správního spisu a shromážděné zdravotní dokumentace však nevyplývá, že by od posouzení zdravotní způsobilosti u žalobce jako uchazeče a od jeho povolání do služebního poměru došlo k jakékoliv (natož závažné) změně zdravotního stavu. Otázkou závažné změny zdravotního stavu žalobce se totiž správní orgány vůbec nezabývaly, neboť dle vyjádření žalované vůbec neposuzovaly zdravotní způsobilost žalobce před přijetím do služebního poměru. Důvodem pro změnu klasifikace zdravotní způsobilosti žalobce tak v zásadě mohla být buď nesprávná klasifikace jeho zdravotního stavu při vstupní prohlídce nebo změna náhledu správních orgánů na tuto klasifikaci. Takový postup ovšem branný zákon neumožňuje. Jelikož správní orgány neidentifikovaly závažnou změnu zdravotního stavu žalobce, byla změna klasifikace jeho zdravotní způsobilosti v přezkumném řízení nezákonná. Žalovaná svým rozhodnutím zasáhla do legitimního očekávání žalobce, neboť jeho zdravotní stav byl klasifikován stupněm C, a žalobce proto mohl důvodně očekávat, že ke změně klasifikace může dojít jen v případě závažné změny jeho zdravotního stavu ve smyslu § 29 branného zákona, což se nestalo. (…)