a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 117/2001 Sb.
I. Podnik nebo část podniku jsou podle ustanovení $ 59 odst. 4 obchod- ního zákoníku, ve znění účinném k 31. 12. 2000, způsobilé být předmětem nepeněžitého vkladu. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu podnik, jsou do společnosti vkládány všechny věci, práva a jiné majetkové hodnoty, tj. i věci nemovité.
II. Je-li jako nepeněžitý vklad do společnosti vkládán podnik nebo jeho část, jehož součástí je nemovitost, nevztahuje se podle $ 20 odst. 6 písm. e) zák. ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, na tento vklad nemovitosti osvobození, pokud do pěti let od vložení vkladu zanikne účast vkladatele v obchodní společnosti. —
Žalovaný v odůvodnění svého roz- hodnutí poukázal na písemné prohláše- ní vkladatele ze dne 10. 3. 1999, kterým byla do obchodní společnosti T. P. a. s., (nyní T., a. s.) vložena část podniku spo- lečnosti T. V., a. s. Součástí tohoto vkladu byly i nemovitosti. Následně byla účast obchodní společnosti T. V., a. s., v ob- chodní společnosti T. P., a. s., ukončena, a to ve lhůtě do pěti let od vložení vkladu. Je-li předmětem nepeněžitého vkla- du podnik, jehož součástí je i nemovi- tost, dochází nepochybně vkladem toho- to podniku k převodu nemovitosti.
Z pohledu zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále též „zákon“), je lhostejno, jakým právním úkonem k úplatnému převodu vlastnického prá- va k nemovitosti došlo. Byl-li převod ne- movitosti úplatný, je tu ve smyslu usta- novení $ 9 odst. 1 písm. a) zákona před- mět daně z nemovitostí. Pojem nemovitosti použitý v osvobo- zujícím ustanovení $ 20 odst. 6 písm. e) zákona je definován v ustanovení $ 3 odst. 1 zákona pomocí tzv. legislativní zkratky.
Pojem podniku je definován v $ 5 obch. zák. a je třeba dovodit, že jeli předmětem nepeněžitého vkladu podnik (či jeho část), jsou do obchodní společnosti vkládány všechny věci (ne- movité nevyjímaje), práva a jiné majet- kové hodnoty, které patří vkladateli a slouží k provozování podniku nebo mají k tomuto účelu sloužit. Podnik je ve výše uvedeném ustanovení definován ja- ko soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, a proto v případě, kdy součástí vkládaného pod- niku je nemovitost, je nutno podmínku omezující platnost osvobození vztáh- nout na tu složku vkládaného podniku, která je tvořena touto nemovitostí, ačko- liv je v omezující podmínce použit po- jem „nemovitost“ a listinou označenou jako „písemné prohlášení vkladatele“ je převáděn podnik.
Žalobkyně proti tomu namítá, že jí byla daň vyměřena neprávem. Podstata sporu spočívá v odlišném chápání po- jmu „vklad nemovitosti“ tak, jak je uve- den v $ 20 odst. 6 písm. e) větě druhé zákona. Žalobkyně se přiklonila k vyjá- dření žalovaného o tom, co je nutno po- važovat za nemovitost z hlediska ustano- vení $ 3 odst. 1 zákona, a k názoru, že se v daném případě jednalo podle ustano- vení $ 9 odst. 1 písm. a) zákona o úplatný převod nemovitosti. Žalobkyně dovozu- je, že pokud zákon uvádí v $ 20 odst. 6 písm. e) větě první obecně, že od daně darovací a daně z převodu nemovitostí 239 138 jsou osvobozeny vklady vložené do ob- chodních společností a družstev podle zvláštního zákona, má na mysli vklady nemovitostí, popř. jiné vklady, jejichž součástí nemovitosti jsou.
Takovýmto ji- ným vkladem je vklad podniku nebo je- ho části v případě, že součástí podniku nebo jeho části jsou i nemovitosti. Vklad nemovitosti je pak nutno chápat jako vklad konkrétní věci, která je nemovi- tostí ve smyslu občanského zákoníku a dále ve smyslu ustanovení $ 3 odst. 1 zákona. Vklad podniku nebo jeho části je nutno chápat nikoliv jako vklad konkrét- ní určité věci, ale jako vklad souboru vě- cí, které nelze od sebe oddělit bez toho, že by takový vklad ztratil svůj původní charakter.
Je tedy nutno rozlišovat vklad nemovitosti jako věci samé o sobě na straně jedné a vklad podniku nebo jeho Části jako jiné kategorie vkladu na straně druhé. Žalobkyně trvala na tom, že pou- žíváli zákon v ustanovení $ 20 odst. 6 písm. e) větě první obecného pojmu vklady do obchodních společností a družstev, míní tím vklady nemovitostí a dále vklady podniku či části podniku, jejímiž součástmi jsou nemovitosti. S tímto je pak nutno přihlížet i k větě druhé výše uvedeného ustanovení, kde na rozdíl od věty první je uveden kon- krétní pojem, a to pojem „vklad nemovi- tosti“.
A právě u tohoto pojmu je uvede- na podmínka pro daňové osvobození, spočívající v časovém testu pěti let.Tato podmínka se nemůže vztahovat na vkla- dy podniku či části podniku, jejímiž sou- částmi jsou nemovitosti. Žaloba není důvodná. Podle ustanovení $ 20 odst.6 písm. ©) zákona jsou od daně z převodu nemovi- tostí osvobozeny vklady vložené podle zvláštního zákona do obchodních spo- lečností nebo družstev. Je-li vkladem ne- 240 movitost, osvobození se neuplatní, jestli- že do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka v obchodní společnos- ti nebo člena v družstvu, s výjimkou pří- padu úmrtí společníka, a nemovitost ne- ní společníku vrácena.
Podle poznámky pod čarou se zvláštním zákonem míní část druhá obchodního zákoníku.V této části se v $ 59 odst. 4 obch. zák., ve zně- ní účinném k 31.12.2000, uvádí, že jest- liže je vkládán podnik či jeho část, pou- žijí se, pokud se týče přechodu práv a povinností, přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku. Samotný zákon jako daňový předpis podnik nedefinuje. Podle ustanovení $ 5 obch. zák. se však podnikem rozumí sou- bor hmotných, jakož i osobních a ne- hmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hod- noty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.
Jednotlivé složky souboru pak mají ne- pochybně ve větším či menším rozsahu svůj vlastní právní režim. Projevuje se to mimo jiné také v úpravě smlouvy o pro- deji podniku, podle níž se prodávající za- vazuje převést na kupujícího vlastnické právo k podniku ($ 476 odst. 1 obch. zák.), ale současně je samostatně upraven přechod pohledávek a závazků ($ 477, přechod práv vyplývajících z průmyslo- vého nebo jiného duševního vlastnictví ($ 479) a přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů ($ 480).V ne- poslední řadě je to i právní úprava v ustanovení $ 483 odst. 3 obch. zák., po- dle níž okamžik převodu vlastnického práva k věcem nastává účinností smlou- vy o prodeji podniku, ale vlastnické prá- vo k nemovitostem přechází až vkladem do katastru nemovitostí.
Obdobná je i úpra- va v ustanovení $ 60 odst. 1 obch. zák. Vzhledem k tomu, že v $ 59 odst. 4 obch. zák., ve znění účinném k 31. 12. 2000, je podnik (či část podniku) vý- slovně označen jako způsobilý předmět nepeněžitého vkladu, a vzhledem k defi- nici podniku ($ 5 obch. zák.) je nutno dovodit, že je-li předmětem nepeněžité- ho vkladu podnik, jsou do společnosti vkládány všechny věci, práva a jiné ma- jetkové hodnoty včetně nemovitostí. Krajský soud proto dospěl k závěru, že ve větě první ustanovení $ 20 odst. 6 písm. e) zákona se sice hovoří o vkladu obecně, ale součástí tohoto vkladu při vkladu podniku (či jeho části) jsou sa- nou ze složek souboru podniku je i ne- movitost, vztahuje se věta druhá i na vklad nemovitosti v rámci vkladu podni- ku (či jeho části) se všemi daňovými do- pady při zániku účasti společníka do pě- ti let od vložení vkladu.
Ostatně i ve výše zmíněné druhé větě je formulováno: „Je- li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu...“, kde již se nehovoří o vkladu nemovitosti, ale o vkladu obecně. Vzhle- dem k výše uvedenému se však nespor- ně jedná i o vklad nemovitosti, která tvo- ří složku podniku (či jeho části) a podle svého samostatného právního režimu je v rámci podniku úplatně převáděna. (oco)
Akciová společnost T. v T. proti Fi- nančnímu ředitelství v Hradci Krá-