a č. 28/2000 5b.“ Je-li zadávací řízení v režimu zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zaká- zek, ukončeno (tedy je-li již uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky s vítěz- ným uchazečem dle $ 40 citovaného zákona), není tím vyloučena možnost orgánu dohledu zabývat se ex officio zákonností úkonů zadavatele, které tomu předcházely. Jestliže je takové přezkumné řízení zahájeno, musí v něm být rozhodnuto ve smyslu $ 59 a 60 citovaného zákona, což představuje i možnost zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.
Jak vyplývá z $ 51 zákona č. 199/1994 Sb., pravomoc Úřadu je definována jako dohled nad dodržováním tohoto zákona „při zadává- ní veřejných zakázek“. Dle $ 3 odst. 1 tohoto zákona se zadávání veřejných zakázek prová- dí vyhlášením (a následnou realizací) ob- chodní veřejné soutěže (s výjimkami uvede- nými v části třetí zákona - $ 3 odst. 4 zákona). Samotný průběh obchodní veřejné soutěže je upraven v části druhé zákona č. 199/1994 Sb.; jde o proces směřující k uzavření smlouvy o realizaci předmětu veřejné zakázky s vítěz- ným uchazečem ($ 40, respektive $ 41 záko- na č. 199/1994 Sb.).
Totéž ostatně platí i pro zvláštní případ zadávacího řízení - dvoustup- ňovou obchodní veřejnou soutěž (viz $ 48 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb.). Lze tedy kon- statovat, že jakkoli to z textu zákona o zadávání veřejných zakázek expressis verbis nevyplývá, zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlou- vy na veřejnou zakázku s vítězným uchazečem. Tento závěr nicméně neznamená nic víc, než že Úřad nemůže předmětem své dozoro- vé pravomoci učinit úkon mezi zadavatelem a uchazečem, ke kterému by došlo až po uza- vření smlouvy na veřejnou zakázku.
Zcela lze tak tedy přisvědčit názoru žalovaného, že ty- to vztahy mezi zadavatelem a uchazečem se nachází již ve sféře práva soukromého. Otev- řena však nadále zůstává otázka, zda je Úřad oprávněn přezkoumat úkony předcházející uzavření smlouvy v době po jejím uzavření, případně též zjednat nápravu v případě, kdy bude zjištěno porušení zákona. Přezkoumávání úkonů zadavatele orgá- nem dohledu je upraveno v samostatné třetí hlavě části čtvrté zákona č. 199/1994 Sb. V tomto procesním režimu bylo vedeno i ří- zení před Úřadem a žalovaným v této věci.
Toto řízení může být zahájeno dvojím způso- bem. Především jde o případ, kdy návrh po- 334 dává uchazeč ve smyslu $ 57 odst. 1 věty prv- ní zákona č. 199/1994 Sb.; v takovém případě má včas podaný návrh ve vztahu k dokončení zadávacího řízení sistační účinky ($ 57 odst. 4 zákona). Řízení může být zahájeno též z vlastního podnětu Úřadu ($ 57 odst. 1 věta druhá zákona). Na rozdíl od řízení návrhové- ho nemá zahájení tohoto řízení sistační účin- ky (zákon č. 199/1994 Sb. tyto účinky spojuje pouze s řízením návrhovým) a fakticky jedi- nou podmínkou pro zahájení tohoto řízení je tak pouze dodržení čtyřleté objektivní lhůty.
Z ničeho nelze tedy dovodit, že by možnost zahájení řízení dle $ 57 a násl. zákona č. 199/1994 Sb. bylo v případě řízení zahajo- vaného ex officio v době po ukončení zadáva- cího řízení (tedy po uzavření smlouvy s vítěz- ným uchazečem) vyloučeno. Předmětem tohoto dozorového řízení může být, stejně jako v řízení návrhovém (S 60a zákona č. 199/1994 Sb.) pouze pře- zkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ($ 59 zákona), či pře- zkoumání ostatních úkonů zadavatele ($ 60 zákona). V intencích úpravy vyplývajících z $59, respektive $ 60 zákona č. 199/1994 Sb. pak musí být též ve věci rozhodnuto.
Lze tedy uzavřít, že z úpravy zákona č. 199/1994 Sb. nelze z ničeho dovodit, že by fakt, zda je za- dávací řízení skončeno či nikoli, měl vliv na rozhodovací kompetence Úřadu v rámci jím ex ojfficio zahájeného řízení dle části čtvrté hlavy třetí tohoto zákona. Sluší se dále uvést, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je orgánem státní sprá- vy pro podporu a ochranu hospodářské sou- těže proti jejímu nedovolenému omezování ($ 1 odst. 1 zákona č. 273/1996 Sb., o působ- nosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutě- že), povolaným mimo jiné k dohledu při za- dávání veřejných zakázek [$ 2 písm. b) cit. zákona, $ 51 zákona č. 199/1994 Sb..
Je tedy orgánem vykonávajícím ex officio v této ob- lasti dozorčí pravomoc, a není tedy pouhým arbitrem sporů mezi jednotlivými subjekty zúčastněnými na procesu zadávacího řízení. Nelze nevidět, že pokud by možnost zrušení rozhodnutí zadavatele ve smyslu $ 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb. byla vázána jenom na | 1122 dobu do uzavření smlouvy s vítězným ucha- zečem, pak za situace, kdy by (ať již z jakých- koli důvodů) žádný z uchazečů nepodal ná- vrh na přezkoumání úkonu zadavatele ve Ihůtě dle $ 57 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., a nebyly by tak založeny sistační účinky ve smyslu $ 57 odst. 4 téhož zákona, nemohla by být vykonávána dozorčí pravomoc Úřadu, což by atakovalo samotný smysl existence or- gánu dohledu v těchto věcech.
Pro úplnost se soud zabýval též způso- bem, jakým je předmětná otázka upravena v právní úpravě, která zákon č. 199/1994 Sb. nahradila. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, již v $ 101 odst. 1 a 2 zakotvuje roz- dílnou úpravu postupu Úřadu, pokud jde o jeho kompetence v době před uzavřením smlouvy a po jejím uzavření. Dle této úpravy, shledá-li orgán dohledu před uzavřením smlouvy, že zadavatel úkonem učiněným při zadávání veřejné zakázky nesplnil povinnost nebo porušil zákaz stanovený tímto záko- nem, uvede tuto skutečnost písemně v roz- hodnutí.
Současně zadavateli uloží opatření k nápravě, zejména zrušení rozhodnutí zada- vatele o přidělení zakázky, jestliže takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek ($ 101 odst. 1 citovaného zákona). Jestliže však or- gán dohledu shledá výše uvedené skutečnos- ti v době po uzavření smlouvy, může svým pí- semným rozhodnutím již pouze vyslovit zá- kaz plnění této smlouvy a ve společném říze- ní uložit zadavateli pokutu za správní delikt podle $ 102 ($ 101 odst. 2 zákona).
Z dikce těchto ustanovení, z důvodové zprávy k záko- nu o veřejných zakázkách, ani z průběhu jeho projednávání (viz sněmovní tisk č. 363 - http;//www.psp.cz) však není záměr zákono- dárce co do důvodů zavedení tohoto rozlišení zřejmý. Nelze tedy určit, zda novější úprava měla být pouze jednoznačnějším vyjádřením stavu vyplývajícího již z úpravy předcházející, či zda šlo o zavedení nového rozlišení, které stávající úprava neznala. Je tedy zřejmé, že zá- věry soudu shora uvedené nebylo lze touto cestou verifikovat, ale ani vyvrátit.
V rámci této skupiny žalobních námitek je konečně nutno zmínit též žalobci namíta- nou absolutní neplatnost smluv uzavřených s vítěznými uchazeči v projednávané věci, a to s odkazem na dikci $ 70 zákona č. 199/1994 Sb. K tomu soud, v souladu se zá- věry výše již uvedenými, pouze poznamená- vá, že faktická existence takové smlouvy ne- může být překážkou postupu ve smyslu $ 59 tohoto zákona. Posouzení, zda jde o smlouvu platnou či nikoli, však není na orgánu dohle- du, neboť tato otázka by musela být řešena pořadem práva v řízení před civilními soudy.
Deklarace neplatnosti těchto smluv Úřadem se žalobci ostatně ani nedomáhají. 1122 Doprava: povolení mezinárodní autobusové linky Správní řízení: účastenství v řízení k čl. 7 odst. 4 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992, o společných pra- vidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy, ve znění nařízení Rady (ES) č. 11/98 (v textu též „nařízení“) k $ 14 odst. 1 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)“ Autodopravce provozující povolenou linkovou dopravu ve smyslu čl.
7 odst. 4 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 684/92, o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy, má v řízení o povolení nové mezinárodní linkové dopravy postavení účastníka řízení, neboť evropským právem chráněné zá- jmy stávajícího autodopravce mohou být rozhodnutím o povolení další dopravy na téže lince přímo dotčeny ve smyslu 6 14 správního řádu z roku 1967. » Súčinností od 1. 1. 2006 zrušen zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem. 335
a) akciová společnost S., b) společnost s ručením omezeným M., c) společnost s ručením omezeným M., d) Ředitelství silnic a dálnic České republiky, proti předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) akciové společ- nosti F., 2) společnosti s ručením omezeným J., o uložení pokuty. .