ně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (v textu též „zákon o omezení plateb v hotovosti“) Poskytovatel plateb v hotovosti se nemůže zprostit odpovědnosti za porušení $ 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, poukazem na ne- přesné údaje o výši povolených plateb v hotovosti publikované ve sdělovacích pro- středcích před účinností zákona, pokud v jeho $ 4 odst. 1 a 2 je limit těchto plateb uveden v eurech a je zároveň stanoven přepočet na českou měnu směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.
C.) Žalobkyně nepopírala, že jí byl zákon o omezení plateb v hotovosti znám. I kdyby však takovou námitku vznesla, nebylo by možné ji akceptovat, neboť při aplikaci práva, zvláště pak při stanovení odpovědnosti za po- rušení práva, se vychází ze zásady, že igno- rantia iuris non excusat (neznalost práva ne- omlouvá), případně z fikce, že subjekt práva měl a mohl znát platné právo. Shora citovaný zákon zcela jednoznačně určil v $ 4 odst. 1, že hotovostní platby nesmí překročit 15 000 eur a v odst. 2 pak stanovil přepočet tohoto limi- tu na českou měnu, a to směnným kursem de- vizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.
Není tedy pochyb o tom, že takto stanovený limit plateb v hotovosti předpokládal změnu jeho výše podle změny kurzu euro. To koneč- ně vyplývá i z článků uveřejněných po schvá- lení zákona o platbách v hotovosti, které v odůvodnění napadeného rozhodnutí cituje žalovaný, i z těch, jejichž kopie jsou založeny ve správním spise. Limit v €uro je v nich cito- ván přesně, přepočet na českou měnu je uvá- děn v rozmezí od 450 000 Kč do 500 000 Kč. Pokud žalobkyně tyto citace v žalobě hodno- tí jako vágní a nedostatečné posouzení věci ze strany žalovaného, nelze s ní souhlasit.
Ve čtvrtém odstavci na straně 2 svého rozhod- nutí žalovaný uvedené citace z tisku a infor- mace uveřejněné na ČT 1 použil jako důkaz o tom, že o zákonu o omezení plateb v hoto- vosti byla po jeho přijetí veřejnost masivně a dlouhodobě informována. Žalobkyně ve svůj prospěch nemůže argumentovat tím, že ve sdělovacích prostředcích v době přijetí zá- kona byl přepočet na českou měnu uveden pouze přibližně, a že z těchto informací vy- cházela. Byla povinna se řídit zákonem a za je- ho porušení, bez ohledu na to, zda se s jeho obsahem seznámila, je odpovědná podle sho- ra citované zásady (ignorantia iuris non ex- cusat).
712 Pro žalobkyni vyplynula z citovaného zá- kona i povinnost zajistit, aby se její pracovní- ci citovaným zákonem řídili. K tomu postači- lo, aby osoby přebírající od zákazníků peníze v hotovosti měly včas k dispozici změny kur- zu €uro. Takové informace bylo možno si opatřit v denním tisku nebo na internetových stránkách, případně dotazem přímo u České národní banky. To se žalovaný ve svém roz- hodnutí snažil naznačit poukazem na inter- netové stránky žalobkyně. Pokud žalobkyně namítala, že se o tyto stránky stará specializo- vaná osoba, odlišná od osoby přijímající plat- by v hotovosti, nezbývá než opakovat, že bylo na žalobkyni, aby pracovnice přijímající plat- by v hotovosti dostala potřebné informace včas a mohla zkontrolovat, zda výše přijímané platby odpovídá limitu dle $ 4 odst. 2, pří- padně 3, zákona o omezení plateb v hotovosti.
Žalobkyně s odkazem na informace o li- mitu plateb v hotovosti ve sdělovacích pro- středcích a na skutečnost, že pracovnice, která přijímá platby v hotovosti, nemá nic společ- ného s webovými stránkami žalobkyně, dovo- zovala, že nebyly splněny podmínky pro ulo- žení pokuty dané v $ 4 odst. 2 zákona o omezení plateb v hotovosti, který předpo- kládá, že příjemce „musel vědět“ o uskuteč- nění platby přesahující limit. Z toho, co bylo podáno shora, však je nepochybné, že tato ar- gumentace žalobkyně nemůže obstát.
Pro své zaměstnance mohla obstarat potřebnou in- formaci o kursu euro, neboť tato informace byla přístupná široké veřejnosti na kurzov- ním lístku České národní banky, a tím své po- vinnosti vyplývající z citovaného zákona bez problému dostát. Skutečnost, že se žalobkyně neseznámila dostatečně s obsahem zákona, který nabyl platnosti dne 30. 4. 2004 a účin- nosti dne 1. 7. 2004, a svým pracovníkům ne- poskytla potřebné informace, ji odpovědnos- ti za porušení zákona nemůže zprostit. Žalobkyni byly všechny potřebné informace běžně přístupné, mohla a musela proto 0 při- jetí plateb nad zákonem povolený limit vědět.
1636 Státní zemědělská a potravinářská inspekce: vydání osvědčení o vlastnostech výrobku, potraviny nebo suroviny k $ 2 písm. £) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb. (v textu též „zákon o SZPI“)» Oprávnění fyzické či právnické osoby požádat o vydání osvědčení o tom, že vý- robky, potraviny nebo suroviny anebo tabákové výrobky splňují požadavky stano- vené zvláštními právními předpisy, ve smyslu $ 2 písm. g) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zá- konů, není závislé na zahájení kontroly ze strany správního orgánu ve smyslu $ 2 písm. a) téhož zákona.
Společnost s ručením omezeným FLÍDR 4 partner - AUTOCENTRUM proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o uložení pokuty.