32 Cdo 1382/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ing. Pavla Horáka,
Ph.D. v právní věci žalobce J. F., zastoupeného Mgr. Petrem Bauerem,
advokátem, se sídlem v Plzni, Raisova 21, PSČ 301 00, proti žalovanému V. S.,
zastoupenému JUDr. Petrem Orctem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova
24, PSČ 110 00, za účasti J. S., zastoupené JUDr. Petrem Orctem, advokátem, se
sídlem v Praze 1, Jungmannova 24, PSČ 110 00, jako vedlejší účastnice na straně
žalovaného, o zaplacení částky 4,500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u
Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 14 C 399/2009, o dovolání žalovaného proti
usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. ledna 2010, č. j. 25 Co 501/2009-68,
Dovolání se odmítá.
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního
soudu v Chebu ze dne 21. října 2009, č. j. 14 C 399/2009-51, kterým soud
prvního stupně - odkazuje na ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále
jen „o. s. ř.") - připustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce
vstoupila společnost ARALAN s. r. o., identifikační číslo 26 38 30 98 (dále jen
„společnost“). Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že v daném
případě byly splněny předpoklady pro vstup společnosti (nabyvatelky práva) do
řízení na místo žalobce.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňuje dovolací důvod
podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval (ne)platností smlouvy o
postoupení pohledávky, uzavřené mezi žalobcem a společností 31. července 2009
(dále jen „smlouva o postoupení pohledávky"), maje za to, že smlouva o
postoupení pohledávky „obsahuje“ předmět plnění, který neexistuje, když
žalovaná pohledávka je „fiktivní“. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí
soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobce navrhuje dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítnout.
Dovolání, jež je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. (ve
znění účinném od 1. července 2009), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §
243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí platí, že
předmětem řízení o návrhu podle ustanovení § 107a o. s. ř. není posouzení, zda
tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo které mělo přejít na
jiného, dosavadnímu účastníku svědčí, a že právní skutečností, se kterou právní
předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§
107a odst. 1 o. s. ř.), je i smlouva o postoupení pohledávky uzavřená podle
ustanovení § 524 a násl. občanského zákoníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu
uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud rovněž již v usnesení uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého
předmětem řízení o návrhu podle ustanovení § 107a o. s. ř. není posouzení, zda
tvrzené právo podle označené právní skutečnosti vskutku bylo převedeno (přešlo)
na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé.
Dovolatelem uplatněné argumenty nesměřují ke zpochybnění závěru, že smlouva o
postoupení pohledávky je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují
převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení. Námitka, že smlouva
o postoupení pohledávky je neplatná pro neexistenci pohledávky, pak - jak
vysvětleno výše - není způsobilá zvrátit správnost závěru o naplnění podmínek
pro vydání rozhodnutí podle ustanovení § 107a o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, protože nejde o rozhodnutí,
kterým se řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
V Brně dne 25. května 2010
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu