Nejvyšší soud Usnesení občanské

32 Cdo 1481/2012

ze dne 2012-06-19
ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.1481.2012.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce Ing. R. M., proti žalované Czech Coal Services a. s., se sídlem v Mostě, V. Řezáče 315, PSČ 434 67, identifikační číslo osoby 27 26 18 24, zastoupené Mgr. Tomášem Lázničkou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 28, o zaplacení částky 311.344,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 35/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. března 2011, č. j. 4 Cmo 68/2011-255, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, které soud prvního stupně usnesením ze dne 16. listopadu 2010, č. j. 61 Cm 35/2002-213, s odkazem na ustanovení § 208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) odmítl jako opožděné a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil

usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, dožaduje se „fatální věcné a právní nápravy napadené pravomocné věci“. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž ale usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není. Jelikož dovolání není přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (srov. např. závěry usnesení Nejvyššího ze dne 22. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 592/2005 a ze dne 30. ledna 2007, sp. zn. 29 Odo 279/2007, jež jsou veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách), Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. června 2012

JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu