32 Cdo 1536/2007 II.
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně S., spol. s r. o., , zast. JUDr. V. B., advokátem proti žalovanému J.K., zastoupenému JUDr. R. F., advokátem, o zaplacení 605.540,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25/6 Cm 693/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. prosince 2006, č. j. 7 Cmo 149/2006-69, takto:
V záhlaví rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. srpna 2008, č. j. 32 Cdo 1536/2007-96, se opravuje sp. zn. věci vedené u Krajského soudu v Brně z nesprávné 25/6 Cm 693/2000, na správnou sp. zn. 25/6 Cm 963/2000 a v odůvodnění předmětného rozsudku Nejvyššího soudu se na str. 1 dole opravuje obdobně č. j. z nesprávného 25/6 Cm 693/2000-45 na správné 25/6 Cm 963/2000-45.
Při psaní předmětného rozsudku došlo nedopatřením k chybě ve výše uvedeném číselném označení spisové značky spisu resp., čísla jednacího rozhodnutí soudu prvního stupně v této věci.
Nejvyšší soud proto uvedené rozhodnutí tímto opravným usnesením podle § 164 ve vazbě na § 243c občanského soudního řádu opravil.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2008
JUDr. František F a l d y n a, CSc.
předseda senátu
Žalovaný podal proti rozhodnutí odvolacího soudu včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) vyplývá, že dovolatel uplatňuje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy že je dán dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.).
Dovolatel namítá, že neexistoval žádný smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud žalobkyně tvrdí existenci smluvního vztahu, měla by prokázat jeho obsah. Podle dovolatelova názoru odvolací soud učinil nesprávný závěr, že žalovaný nepředložil důkazy, kterými by vyvrátil zákonnou domněnku, že jeho dluh v době uznání závazku trval.Poukazuje na to, že takový důkaz poskytla sama žalobkyně, když uvedla, že na jeho účet žádnou částku nezaslala, nýbrž ji zaslala na účet J. Ž., nikoliv na účet žalovaného. Pokud tedy žalobkyně poskytla finanční prostředky třetí osobě, nevidí žalovaný důvod, proč by měl on prokazovat neexistenci závazku.
Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření považuje dovolání žalovaného za bezdůvodné a navrhuje, aby je dovolací soud jako zjevně bezdůvodné odmítl.
Nejvyšší soud konstatoval, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř., a je také důvodné.
Odvolací soud dovodil, že vzhledem ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně nutno mít za to, že žalovaný existenci závazku, na jehož základě by měl žalobkyni plnit, vyvrátil. Nebyla prokázána existence smlouvy, popř. jiné právní skutečnosti, zakládající závazkový vztah, ani skutečnost, že by žalovaný jakéhokoli plnění od žalobkyně přijal (plněno bylo třetí osobě – J. Ž.) I kdyby dohoda ze dne 6. listopadu 1998 byla dohodou o uznání závazku žalovaným ve smyslu § 323 obch. zák. (dlužnou částku uznávaly ovšem obě zavázané osoby bez určení podílů s tím, že dluh bude vyrovnán dodávkou zboží za nižší cenu, tedy aniž z dohody o „uznání“ vyplývala povinnost k úhradě konkrétní částky), ohledně vyvratitelné právní domněnky nevzal odvolací soud v úvahu skutková zjištění, která vyšla najevo v řízení před soudem prvního stupně. Titul (právní důvod) pro plnění, jehož se domáhá, musí prokázat věřitel, přičemž uznat lze jen závazek, který existoval (viz § 323 odst. 1 obch. zák.).
Jestliže se odvolací soud se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně nevypořádal, nemohl dospět k odůvodněnému právnímu závěru o povinnosti žalovaného vymáhanou částku zaplatit. Právní posouzení odvolacího soudu je tudíž nesprávné a je tak naplněn dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Nejvyšší soud proto napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 in fine a odst. 3 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 6. srpna 2008
JUDr. František Faldyna
předseda senátu