32 Cdo 1740/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobkyně CDV-2, LTD, se sídlem Peterborough Court, 133 Fleet Street, London EC4A 2BB, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 04434554, zastoupené JUDr. Petrem Balcarem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Elišky Peškové 15, PSČ 150 00, proti žalované I. Š., zastoupené Mgr. et Mgr. Radimem Dostalem, advokátem, se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168 - Na Rybárně, PSČ 755 01, o zaplacení částky 72.587,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 11 Cm 204/1995, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. září 2009, č. j. 7 Cmo 419/2008-486, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalované potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. srpna 2008, č. j. 11 Cm 204/1995-439, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 72.587,- Kč se 17% úrokem z prodlení od 1. června 1994 do zaplacení jako dluh ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, a náhradu nákladů řízení (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výroky II. a III.).
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, v němž pouze uvedla, že podává dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. září 2009, č. j. 7 Cmo 419/2008-486. Současně požádala o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. S přihlédnutím k článku II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve znění účinném od 1. července 2009. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná
rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč;
k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Jelikož dovolání žalované není ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, neboť z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a předmětem sporu bylo zaplacení částky 72.587,- Kč s příslušenstvím, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o.
s. ř.]. Vedle toho je dovolání neprojednatelné. Podle ustanovení § 240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání.
Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o.
s. ř.).
Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání.
Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, byl právnímu zástupci žalované doručen 30. října 2009 (srov. doručenku u č. l. 488). Žalovaná proti tomuto rozsudku podala k poštovní přepravě 17. prosince 2009 tzv. blanketní dovolání, v němž pouze uvedla, že podává dovolání a žádá o osvobození od soudního poplatku a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Byl-li následně dovolatelce usnesením ze dne 15. ledna 2010, č. j. 11 Cm 207/95-517, které nabylo právní moci 28. ledna 2010, soudem prvního stupně ustanoven zástupcem pro dovolací řízení advokát Mgr. et Mgr. Radim Dostal, uplynula dvouměsíční lhůta k doplnění dovolání o zákonem požadované náležitosti ve smyslu ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. dnem 29. března 2010. V této lhůtě nebylo dovolání
doplněno.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2010
JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu