32 Cdo 2300/2019-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v
právní věci žalobkyně J&T advokátní kancelář s.r.o., se sídlem v Praze 1,
Revoluční 763/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 04996305, zastoupené
JUDr. Vladimírem Zavadilem, advokátem se sídlem v Praze, Revoluční 765/15,
proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem se
sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby
41197518, o neplatnost rozhodnutí o výběru dodavatele a rozhodnutí o vyloučení
dodavatele, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 21 C 31/2019, o
dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2019,
č. j. 69 Co 62/2019-19, takto:
Dovolání se zamítá.
Žalobkyně se domáhá, aby soud vyslovil, že rozhodnutí žalované o výběru
dodavatele na plnění veřejné zakázky „Právní poradenství, zpracování zadávacích
podmínek a administrace veřejné zakázky na právní audit“ ze dne 13. 11. 2018,
jakož i rozhodnutí žalované z téhož dne o vyloučení žalobkyně jako dodavatele
ze zadávacího řízení se ruší. Usnesením ze dne 25. 1. 2019, č. j. 21 C 31/2019-10, Obvodní soud pro Prahu 3
řízení zastavil (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc
postoupena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (výrok II.) a že žádná z
účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná je zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen
„zákon o zadávání veřejných zakázek“), neboť je právnickou osobou zřízenou za
účelem uspokojování veřejných potřeb (poskytování veřejného zdravotního
pojištění) a jiný veřejný zadavatel (Česká republika) jmenuje nebo volí více
než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu (§ 20 odst. 2
zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky). Žalovaná zahájila zadávací řízení na zakázku malého rozsahu, které se pro účely
dozoru nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách podle § 248 odst. 2 zákona
o zadávání veřejných zakázek považuje za podlimitní veřejnou zakázku, a proto
je podle § 248 odst. 1 tohoto zákona k projednání věci příslušný Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže. K odvolání žalované Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím
usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nezastavuje. Odvolací soud s odkazem na § 31 a § 248 odst. 1 zákona o zadávání veřejných
zakázek uzavřel, že při zadání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim
citovaného zákona Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevykonává dozor nad
dodržováním pravidel stanovených citovaným zákonem, ledaže by měl přezkoumávat,
zda se o veřejnou zakázku malého rozsahu skutečně jedná, což však žalobkyně v
žalobě nezpochybňuje. Zadávání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona o
zadávání veřejných zakázek se podle odvolacího soudu řídí zákonem č. 89/2012
Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a je tedy dána pravomoc soudu k
projednání věci v civilním řízení. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, majíc za to, že
rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve
smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. spatřuje dovolatelka v tom, že
rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, která dosud nebyla v
rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, a sice otázky, zda je v případě
veřejné zakázky malého rozsahu zadané podle § 31 a § 6 zákona o zadávání
veřejných zakázek, dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení rozhodnout o
zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky a zrušení
rozhodnutí o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.
Podle dovolatelky není v případě veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27
zákona o zadávání veřejných zakázek, zadané podle výjimky uvedené v § 31 tohoto
zákona, soudu svěřena pravomoc vykonávat dohled nad procesem zadávání,
provádění a vyhodnocování takové zakázky a soud není nadán ani pravomocí zrušit
rozhodnutí vydané v rámci řízení o výběr dodavatele takové veřejné zakázky. Proto navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud
projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných
ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další
zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od
30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.). Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti
každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže
napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,
při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť otázka, zda je v případě
veřejné zakázky malého rozsahu zadané podle § 31 zákona o zadávání veřejných
zakázek dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení projednat a rozhodnout
spory mezi zadavatelem a potenciálním dodavatelem, nebyla dosud v rozhodovací
praxi dovolacího soudu vyřešena.
Nejvyšší soud přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu (srov.
§ 242 odst. 1 o. s. ř.), jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho,
jak jej dovolatelka obsahově vymezila (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s.
ř.). Nejvyšší soud se proto zabýval správností právního posouzení věci
zpochybňovaného dovolatelkou (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.).
Podle § 1 zákona o veřejných zakázkách tento zákon zapracovává příslušné
předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro zadávání veřejných zakázek,
včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání [písm. a)], povinnosti
dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech
předcházejících jejich zadání [písm. b)], dozor nad dodržováním tohoto zákona
[písm. i)].
Podle § 4 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek pokud zadavatel podle
odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen
ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.
Podle § 27 zákona o zadávání veřejných zakázek veřejnou zakázkou malého rozsahu
je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě
veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč [písm. a)],
nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč [písm. b)].
Podle § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel není povinen zadat v
zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však
zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.
Podle § 248 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek Úřad vykonává dozor nad
dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro
zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou
koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté,
při kterém rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při
zvláštním postupu postupoval v souladu s tímto zákonem [písm. a)], rozhoduje o
tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo
zadávací řízení, je v souladu s tímto zákonem [písm. b)], ukládá nápravná
opatření [písm. c)], rozhoduje o návrhu podle § 267 [písm. d)], kontroluje
podle kontrolního řádu soulad úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek s
tímto zákonem [písm. e)].
Podle § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek zahájil-li zadavatel
podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého
rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených
tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku.
Podle § 9 odst. 2 věty první o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a
majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je
neupravují jiné právní předpisy.
Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují
soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva,
pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví zadavateli povinnost zadávat v
zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu, jež jsou definovány v § 27
citovaného zákona, ale zároveň mu umožňuje, aby se v případě těchto zakázek
režimu tohoto zákona dobrovolně podřídil (viz § 4 odst. 4 zákona o zadávání
veřejných zakázek). Pokud tak zadavatel učiní a režimu citovaného zákona se
dobrovolně podřídí, uplatní se § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných
zakázek. Přistoupí-li však zadavatel na základě výjimky stanovené v § 31 zákona
o zadávání veřejných zakázek k zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo
zadávací řízení, právní úprava obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek
se až na zásady zakotvené v § 6 citovaného zákona nepoužije a nad postupem
zadavatele není dána, vyjma výkonu dozoru podle § 248 odst. 1 písm. b)
citovaného zákona, přezkumná pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Protože jiný právní předpis postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu
s využitím výjimky podle § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy mimo
režim tohoto zákona, neupravuje, uplatní se pro tyto případy v souladu s § 9
odst. 2 věty první o. z. subsidiárně občanský zákoník, jenž má povahu obecného
soukromoprávního předpisu, a to zejména všeobecná ustanovení o závazcích,
obsažená v hlavě I. části čtvrté občanského zákoníku.
Soudy v občanském soudním řízení nejsou povolány k výkonu dohledu – v občanském
soudním řízení soudy primárně projednávají a rozhodují spory (srov. § 7 o. s.
ř.).
Je-li v případě veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona o zadávání
veřejných zakázek zadávané s využitím výjimky podle § 31 zákona o zadávání
veřejných zakázek vztah mezi zadavatelem a potenciálním dodavatelem
soukromoprávním vztahem, jak bylo vysvětleno shora, není pochyb o tom, že je
dána pravomoc soudu podle § 7 odst. 1 o. s. ř. projednat a rozhodnout v
občanském soudním řízení spory, které z tohoto vztahu vyplývají.
Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud uzavřel, že dovolatelce se v rámci
uplatněného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci nepodařilo
zpochybnit právní závěr odvolacího soudu. Proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a
odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243d písm. a) o. s. ř. pro
nedůvodnost zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení
končí (§ 243g odst. 1 věta druhá, § 151 odst. 1, část věty před středníkem, o.
s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 9. 2019
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu