32 Cdo 3486/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce Z. M., zast. JUDr. A. J., advokátem proti žalované S.-t.-S. S. akciová společnost, zastoupené Mgr. J. V., advokátem o zaplacení částky 118.345,- Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1202/2005 o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. dubna 2007, č. j. 11 Cmo 370/2006-82, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč, k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 30. května 2006, č.j. 13 Cm 1202/2005-59, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích uznal ve výroku I. žalovanou povinnou k zaplacení částky 118.345,- Kč, a ve výroku II. rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl ve výroku II. o nákladech odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním datovaným dnem 10. července 2007, které bylo podáno na poštu dne 24. července 2007 (srov. obálku na čl. 91) a soudu prvního stupně došlo dne 25. července 2007.
Žalobce ve vyjádření k dovolání namítá, že dovolání bylo podáno opožděně a je zjevně bezdůvodné, proto navrhuje, aby je dovolací soud odmítl, případně zamítl.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle § 240 odst. 1, věty první, občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl žalované řádně doručen dne 16. května 2007 (srov. doručenku na č.l. 85 spisu).
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2, věta první a druhá, o. s. ř.).
Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2, věty druhé, o. s. ř. připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na pondělí 16. července 2007, a tento den byl posledním dnem lhůty. Dovolání, které žalovaná podala na poštu dne 24. července 2007, je proto opožděné.
Nejvyšší soud tudíž, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), opožděné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218a o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl dle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 3 odst. 1 bod 4., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 10.000,- Kč, a z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů s připočtením 19 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1.957,- Kč, celkem tedy 12.257,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná svou povinnost podle tohoto rozhodnutí, může se žalobce domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 22. října 2008
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu