32 Cdo 4212/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce V. S., podnikatele, zastoupeného JUDr. Natašou Láníčkovou, advokátkou, se sídlem v Hustopečích, Bratislavská 25, proti žalovanému Ing. Z. J., podnikateli, o zaplacení částky 139.017,30 Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 11 C 214/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. května 2010, č. j. 44 Co 393/2008-129, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozsudku ve výroku pod bodem I, jímž Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 10. září 2008, č. j. 11 C 214/2005-100, ve výroku pod bodem I, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 139.017,30 Kč, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. července 2009, dále též jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II. bod 12 přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (rozhodnutí soudu prvního stupně nepředcházelo rozhodnutí zrušené odvolacím soudem, kterým by tento soud rozhodl ve věci samé jinak).
Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam.
Podle ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
Podle ustanovení § 242 odst. 3, věty první, o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejichž řešení zpochybnil.
Dovolatel spatřuje zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce v tom, že řeší právní věc v rozporu s hmotným právem, a uvádí, že uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Především patrně přehlédl, že ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. července 2009 již řešení právní otázky v rozporu s hmotným právem v demonstrativním výčtu skutečností způsobilých založit zásadní význam rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce neuvádí. Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je pak zřejmé, že dovolatel svými námitkami nevymezuje žádnou právní otázku, natož pak otázku zásadního právního významu v intencích kritérií vymezených ustanovením § 237 odst. 3 o. s. ř.
Zpochybňuje-li dovolatel správnost právního závěru odvolacího soudu o tom, že jím uplatněné právo na náhradu škody se promlčelo, toliko prostřednictvím námitky, že až při jednání odvolacího soudu dne 26. července 2001 zjistil ze zprávy společnosti BEJO Bohemia s. r. o., že prodané osivo mělo vegetační dobu 128 dní od výsevu, pak nekritizuje správnost právního posouzení odvolacího soudu (správnost výkladu norem hmotného práva a jejich aplikace na zjištěný skutkový stav věci), nýbrž napadá správnost skutkových závěrů, z nichž pro něho
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.; žalovanému, který by měl na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu takové náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. března 2011
JUDr. Pavel P ř í h o d a předseda senátu