32 Cdo 463/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Filipa Cilečka ve věci žalobkyně Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, PSČ 190 22, identifikační číslo osoby 00005886, proti žalované PRINCESS CZECH s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 2, Záhřebská 29, identifikační číslo osoby 25665626, vymazané z obchodního rejstříku dnem 8. října 2014, o vyklizení nebytových prostor, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 431/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2012, č. j. 68 Co 262/2011-126, 68 Co 20/2012, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „o. s. ř.“). Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. dubna 2012, č. j. 68 Co 262/2011-126, 68 Co 20/2012, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. července 2010, č. j. 28 C 431/2008-76, ve znění opravného usnesení ze dne 5. září 2011, č. j. 28 C 431/2008-97, tak, že žalované uložil vyklidit nebytové prostory tam
specifikované (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky pod body II a III). Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) při zkoumání podmínek řízení (§ 243c odst. 1 ve spojení s § 103 o. s. ř.) zjistil z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 59401, že žalovaná byla rozhodnutím valné hromady konané dne 28. června 2013 zrušena ke dni 30. června 2013 s likvidací (tj. bez právního nástupce), po jejímž ukončení byla ke dni 8. října 2014 vymazána z obchodního rejstříku. Výmazem z obchodního rejstříku žalovaná zanikla (srov. § 185 ve spojení s § 3028 odst. 2, části věty před středníkem, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), v důsledku čehož ztratila způsobilost být účastníkem řízení (srov. § 19 o. s. ř.). Jestliže dovolatelka zanikla v průběhu dovolacího řízení bez právního nástupce (není tu subjekt, který by vstoupil do jejích práv a povinností, popřípadě který by převzal práva a povinnosti, o něž v řízení jde), pak povaha věci neumožňuje, aby bylo v dovolacím řízení pokračováno (srov. § 243c odst. 1 ve spojení s § 107 odst. 1 větou první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 1 ve spojení s § 107 odst. 5 větou první o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2015
JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu