32 Cdo 4870/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce S. z. i. f., proti žalovanému J. B., zastoupenému advokátkou, o zaplacení 131 140,- Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 152/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. listopadu 2006, č.j. 6 Cmo 208/2006-71, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
českému státu náklady řízení. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které dne 21. února 2007 předal k poštovní přepravě a v němž navrhl zrušení uvedeného rozhodnutí.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle bodu 3. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005 – dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 2. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu.
Podle § 240 odst. 1, věty první, o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o. s. ř.).
Rozsudek odvolacího soudu byl doručen, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na č.l. 73, žalovanému dne 20. prosince 2006.
Podle ustanovení § 57 odst. 2, věty první, o. s. ř. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce.
Ve smyslu tohoto ustanovení byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání den 20. únor 2006 (úterý). Dovolání podané žalovaným k poštovní přepravě až dne 21. února 2006 (středa) je tedy opožděné, byť o jeden den.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), opožděné odvolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218a o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 11. června 2008
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu