32 Cdo 5027/2015

32 Cdo 5027/2015 32 Cdo 5028/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně KarStaK s.r.o., se sídlem v Dolním Rychnově, Černý vrch 421, PSČ 356 04, identifikační číslo osoby 25238914, zastoupené JUDr. Janou Bodlákovou, advokátkou se sídlem v Karlových Varech, Cihelní 71/14, proti žalované H. P., se sídlem v Praze – Vysočanech, Poděbradská 777/9d, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 60241101, o zaplacení 22 400 Kč s příslušenstvím a o zaplacení smluvní pokuty, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 129/2013, o dovoláních žalované proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2014, č. j. 17 Co 86/2014-64, a ze dne 14. května 2015, č. j. 17 Co 423/2014-103, takto:

Řízení o dovoláních žalované se zastavují.

Městský soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 8. dubna 2014, č. j. 17 Co 86/2014-64, potvrdil usnesení ze dne 13. ledna 2014, č. j. 14 C 129/2013-58, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků, o něž požádala v řízení o odvolání proti rozsudku pro zmeškání téhož soudu ze dne 22. října 2013, č. j. 14 C 129/2013-40. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, znovu požádala o osvobození od soudních poplatků za odvolání a k výzvě soudu prvního stupně, aby v souvislosti s podaným dovoláním proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8.

dubna 2014, č. j. 17 Co 86/2014-64, doložila, že má právnické vzdělání, popřípadě předložila plnou moc pro zástupce z řad advokátů či notářů pro dovolací řízení, požádala o přidělení právního zástupce dle § 30 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Usnesením ze dne 28. května 2014, č. j. 14 C 129/2013-76, soud prvního stupně nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků a zamítl její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 22.

srpna 2014, č. j. 17 Co 319/2014-82, změnil usnesení soudu prvního stupně ze dne 28. května 2014, č. j. 14 C 129/2013-76, tak, že řízení o návrhu žalované na přiznání osvobození od soudních poplatků z odvolání zastavil a zrušil ho ve výroku o zamítnutí návrhu žalované na ustanovení zástupce z řad advokátů a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 22. září 2014, č. j. 14 C 129/2013-90, soud prvního stupně zamítl návrh žalované na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Učinil tak na základě závěru, že v situaci, kdy žalovaná nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, není na místě, aby jí byl k ochraně jejich zájmů ustanoven zástupce podle § 30 o. s. ř. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. května 2015, č. j. 17 Co 423/2014-103, usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. září 2014, č. j. 14 C 129/2013-90, potvrdil. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že s ohledem na výši soudního poplatku a skutečnost, že žalovaná pouze chaoticky tvrdí své svízelné majetkové poměry, aniž by je jakkoli prokázala, nesplňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o.

s. ř., což je základní podmínkou pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015, č. j. 17 Co 423/2014-103, podala žalovaná dovolání. Na výzvu soudu prvního stupně, aby si zvolila v soudem stanovené lhůtě v souvislosti s dovoláními proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2014, č. j. 17 Co 86/2014-64, a ze dne 14. května 2015, č. j. 17 Co 423/2014-103, zástupcem advokáta, aby předložila jeho plnou moc a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, žalovaná (ač upozorněna, že pokud tak neučiní, dovolací soud řízení zastaví) nijak nereagovala a řádná dovolání nepodala.

Podle ustanovení § 241 o. s. ř.

není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem … (odstavec 1 věta první). Odstavec 1 neplatí, a/ je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání … (odstavec 2). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem …. (odstavec 4). Podle ustanovení § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2). Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (a předtím např. v usnesení ze dne 23. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu) formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti cusnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Dospěje-li Nejvyšší soud k závěru, že jsou ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.). V poměrech dané věci Nejvyšší soud uzavřel, že předpoklady pro to, aby byl dovolatelce ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, nejsou splněny.

Při posuzování otázky oprávněnosti žádosti žalované na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení se dovolací soud ztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že dovolatelka řádně a věrohodně neprokázala tvrzené svízelné majetkové poměry tak, aby bylo možno posoudit, zda splňuje podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu ustanovení § 138 o. s. ř. Nejsou proto splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, jež lze přiznat toliko výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Jelikož nejsou splněny předpoklady, aby byla dovolatelka osvobozena od soudních poplatků, nelze jí ustanovit zástupce pro dovolací řízení podle ustanovení § 30 o. s. ř. V situaci, kdy dovolatelka ani přes řádné poučení neodstranila nedostatek povinného zastoupení a kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání, řízení o jejich

dovoláních proti oběma napadeným usnesením odvolacího soudu podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, protože rozhodnutím o dovoláních řízení ve věci nekončí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z bodu 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a z bodu 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 3 2016

JUDr. Miroslav G a l l u s předseda senátu