32 Cdo 5354/2017-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobce F. Z., narozeného XY, zemřelého dne 14. 11. 2017, naposledy bytem XY, proti žalované Effectix.com, s. r. o., se sídlem v Praze 5 – Smíchově, U Nesypky 1255/3, PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 28512669, zastoupené JUDr. Pavlem Dudákem, advokátem se sídlem v Praze 8, Karolinská 661/4, o zaplacení částky 222 240 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 69/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2017, č. j. 15 Co 121/2017-145, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 7. 10. 2016, č. j. 41 C 69/2016-98, uložil žalované zaplatit žalobci částku 222 240 Kč s úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalované Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 15. 6. 2017 dovolání. Nejvyšší soud lustrací v centrální evidenci obyvatel zjistil, že žalobce po podání dovolání dne 14.
11. 2017 zemřel. Z ustanovení § 103 a § 104 odst. 1 věty první občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 243b o. s. ř. vyplývá, že v dovolacím řízení přihlíží dovolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Z ustanovení § 23 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyplývá, že člověk má právní osobnost od narození až do smrti. Podle § 107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (odstavec 1 věta první). Ztratí- li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 2).
Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5). Podle zjištění dovolacího soudu bylo řízení o pozůstalosti po zemřelém F. Z. usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 3. 2018, č. j. 37 D 347/2017-80, které nabylo právní moci téhož dne, podle ustanovení § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), zastaveno, neboť bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal toliko majetek bez hodnoty a majetek nepatrné hodnoty; ten byl vydán vypraviteli pohřbu – otci zůstavitele.
Po právní moci uvedeného usnesení dal otec zůstavitele podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví s tím, že byl zjištěn nově najevo vyšlý majetek. Zároveň uplatnil vůči zůstaviteli směnečnou pohledávku ve výši 260 000 Kč. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 12. 11. 2018, č. j. 37 D 347/2017-146, které nabylo právní moci dne 28. 11. 2018, řízení o pozůstalosti v souladu s § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil pro nesplnění podmínek podle ustanovení § 192 z. ř. s., neboť shledal, že nově objevený majetek zůstavitele, ohledně něhož by bylo možné provést řízení o dědictví, zde není.
Ve vztahu k pohledávce z titulu směnky konstatoval, že dědictví nebude projednáno, objeví- li se pouze pasivum pozůstalosti. Usnesením ze dne 22. 1. 2019, č. j. 37 D 347/2017-193, které nabylo právní moci téhož dne, pak vydal otci zůstavitele další zůstavitelův majetek nepatrné hodnoty, který byl objeven po právní moci usnesení č. j.
37 D 347/2017-80, a řízení o pozůstalosti podle § 154 odst. 1 z. ř. s. zastavil. Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzovaném případě povaha věci neumožňuje v dovolacím řízení pokračovat, neboť žalobce zemřel a není zde žádný jeho procesní nástupce ve smyslu § 107 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení § 243b a § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.