32 Cdo 621/2018-665
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně PRO SANUM a. s. Praha, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 615/24, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 63080699, zastoupené prof. Dr. Alexandrem Bělohlávkem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Havanská 857/20, proti žalovanému JUDr. Bohumilu Vintrichovi, se sídlem v Ústí nad Labem, Brná, Zlatá stezka 236, insolvenčnímu správci úpadkyně MFT Kožní sanatorium, s. r. o., identifikační číslo osoby 25412507, o zaplacení částky 5 844 724,77 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 48 Cm 36/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2013, č. j. 3 Cmo 250/2012-557, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Původní žalovaná (nyní úpadkyně) napadla dovoláním ze dne 16. 7. 2013 v záhlaví označený rozsudek Vrchního soudu v Praze, v té části, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2012, č. j. 48 Cm 36/2006-354, ve výroku pod bodem V a v části výroku pod bodem IV, jimiž jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni tam uvedené částky s úrokem z prodlení. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 1. 10. 2013, č. j. KSUL 46 INS 25760/2013-A-11, prohlásil na majetek původní žalované konkurs a insolvenčním správcem jí ustanovil JUDr.
Bohumila Vintricha; usnesení nabylo právní moci dne 3. 10. 2013. Prohlášením konkursu na majetek úpadkyně bylo řízení o dovolání přerušeno [§ 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů]; o tom rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 1. 2013, č. j. 32 Cdo 3452/2013-619. Usnesením ze dne 23. 1. 2018, č. j. KSUL 46 INS 25760/2013-B-47, Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl k návrhu insolvenčního správce úpadkyně ze dne 7.
4. 2015 o pokračování v přerušeném řízení; usnesení nabylo právní moci dne 30. 1. 2018. Tímto rozhodnutím se insolvenční správce stal účastníkem řízení místo úpadkyně (§ 265 odst. 3 věta druhá insolvenčního zákona). Podáním ze dne 5. 3. 2018 vzal žalovaný dovolání v plném rozsahu zpět. Nejvyšší soud proto v důsledku dispozitivního úkonu žalovaného dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty druhé občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. bod 1 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), [dále jen „o.
s. ř.“], zastavil.
O nákladech dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 243c odst. 3 věta první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 9. 3. 2018
JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu